Zaměstnanci v práci proflákají celý měsíc, každý stojí firmu 48 tisíc ročně

Vyplývá to z analýzy aplikace AuditPro společnosti truconneXion, která se již devátým rokem zaměřuje na administrativní profese, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem.

Promrhaného pracovního času však může být mnohem více, jak zmiňují analytici, sledují totiž jen mimopracovní činnosti na firemních počítačích a mobilních telefonech.

„Nepracovní činnost se přesunula na chytré telefony, které umějí totéž co počítače, ale flákání se na nich dá lépe skrýt před nadřízenými. Elektronická zahálka stojí firmy v přepočtu na jednoho zaměstnance měsíčně 3995 korun, což v celoročním úhrnu představuje 47 994 korun,“ shrnul Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.

Závěry analýzy ukázaly, že každý rok si administrativní zaměstnanec udělá v průměru bez svolení zaměstnavatele více než měsíční placenou dovolenou.

Rok od roku tak zaměstnavatelé kvůli rostoucím mzdám, ale i větším závislostem na mobilních telefonech tratí o více než deset procent.

„Nejčastěji lidé zneužívají svůj pracovní čas na sociálních sítích, zpravodajských portálech, soukromou komunikací a nákupy. Je patrná i závislost lidí na sociálních sítích a potřebě být neustále on-line,“ doplnil Hnízdil.

Monitorovat zaměstnance je možné i po startu legislativy na ochranu osobních dat, tzv. GDPR. Musí k tomu ale být oprávněný zájem.

„Firmy nyní musí přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců více, než je třeba. Oprávněným zájmem zaměstnavatele zůstane například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků,“ upozornil Jan Tomíšek, expert na ochranu osobních údajů a soukromí z advokátní kanceláře Rowan Legal.

V praktické rovině je tedy možné monitorovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají.

„Jedině monitoringem lze zabránit svévolnému stažení zavirovaného softwaru či pirátských kopií hudby a filmů, které mohou firmu kriminalizovat z pohledu autorských práv. Schopnost prokázat, jaký uživatel se dopustil například stažení nelegálního softwaru nebo hudby, je žádoucí,“ uvedl Hnízdil.

Možný je rovněž monitoring využívání kancelářských aplikací či tiskáren za účelem zjištění jejich využití.

Těžko obhajitelné, jak experti upozorňují, by ale bylo zjišťování obsahu souborů, například textových dokumentů či e-mailů.

„Zde už by se jednalo o značný zásah do soukromí zaměstnanců, který z hlediska prevence není nutný. Výjimkou jsou odůvodněné kontroly, například za účelem preventivně zamezit zneužívání počítačů, o jejichž možnosti by měli být zaměstnanci informováni například firemní směrnicí,“ doplnil expert na ochranu osobních údajů Martin Voborník z advokátní kanceláře Voborník Nigrini Kipiel.