Článek
„Objem nesplácených hypoték roste. Počítáme s tím, že tempo růstu bude pokračovat i letos. Vývoj nesplácených úvěrů domácností kopíruje vývoj nezaměstnanosti a u té předpokládáme nárůst minimálně do druhé poloviny letošního roku,“ potvrdil Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank (RB).
Podobný trend zaznamenala i Wüstenrot nebo Poštovní spořitelna. Počet nesplacených úvěrů v průběhu loňska se vlivem recese zvýšil a činil 2,5 % na celkovém objemu úvěrů poskytnutých Wüstenrot.
Poštovní spořitelně se během roku 2009 zase zvýšil počet žádostí o restrukturalizace hypoték, který zatím pokračuje i letos. „Způsobuje to vysoká nezaměstnanost. Počítáme, že i nadále bude počet těchto žádostí kopírovat tento vývoj,“ dodává Denisa Salátková z Poštovní spořitelny.
Banky se bojí paniky
Co se týče konkrétních čísel, jsou ovšem banky skoupé na slovo, neboť se obávají, aby nevyvolaly finanční paniku a ve veřejnosti nevznikl pocit, že ta či ona banka má ve svém portfoliu už příliš mnoho nesplacených hypoték.
Zatím důvod k obavám o stabilitu bank není, ale nárůst počtu problematických hypoték je nezpochybnitelný. Hypotéky jsou obvykle v bance kryté předmětnými nemovitostmi, ale protože se nyní domy prodávají hůře, reagují na to i odhadci bank a u nově poskytovaných hypoték drží odhadní ceny nemovitostí, sloužící jako zástava, výrazně pod cenami prodejními.
Česká spořitelna, která je největší bankou v zemi, i Stavební spořitelna ČS považují údaje o nesplacených úvěrech za výsostně interní a nechtějí je zveřejnit ani jakkoliv naznačit vývojový trend. Podobně Komerční banka, která tvrdí, že nárůst počtu nesplacených hypoték u ní není zatím zásadní.
Řešte neschopnost splácet včas
Restrukturalizací hypoték se snaží dlužník, který se dostane do problémů se splácením, vyřešit situaci tím, že si prodlouží celkovou dobu splácení hypotéky, čímž si sníží měsíční splátky, nebo přibere spoludlužníka. Musíte mít ale na paměti, že prodloužení hypotéky o každý rok ji ve výsledku citelně zdražuje.
„Klientům preventivně doporučujeme uzavřít si pojištění proti neschopnosti splácet,“ konstatuje Salátková z Poštovní spořitelny. Vždy je ale podle bank potřeba, aby klient svůj problém oznámil včas.
Každopádně však u hypoték není tempo nárůstu nesplácení tak vysoké jako například u spotřebitelských úvěrů. Důvodem je podle Kofroně z RB fakt, že se v Česku dosud nerozmohly ve větší míře různé spekulativní nákupy investic a lidé si tak hypotéku v drtivé většině případů berou na nemovitost, ve které chtějí bydlet. „Právě ztráta střechy nad hlavou je dostatečnou motivací k tomu, aby se lidé hypotéky snažili splácet,“ dodal. V praxi tak ke skutečnému propadnutí zástav – tedy nemovitosti dlužníka – dochází podle bank zatím jen ojediněle, zhruba v desítkách případů ročně.