Článek
Přestože uplynulý týden přinesl sérii několika důležitých makroekonomických dat z Evropy i z USA a navzdory pokračující výsledkové sezóně ve Spojených státech, bylo to znovu Řecko, které si v minulých dnech získalo největší pozornost.
V Aténách ve středu začalo vyjednávání mezi představiteli Řecké vlády a zástupci eurozóny, ECB a Mezinárodního měnového fondu. Jednání budou trvat až do příštího týdne a jejich předmětem není nic menšího, než podmínky aktivace pomoci ve výši 45 mld., které ze dvou třetin poskytne eurozóna a z jedné třetiny MMF. Právě účast MMF na pomoci je přitom strašákem pro řecké politiky, kteří se obávají přísnějších podmínek poskytnutí pomoci, jež by je nutily k dalším úsporným opatřením. O tom, jak nepopulární by tato opatření byla, vypovídá další vlna stávek a protestů, kterou si v tomto týdnu Řecko procházelo.
Řecko už o pomoc požádalo
Že je Řecko odhodláno pomoc využít, přitom již v pátek dopoledne veřejně oznámil premiér George Papandreou. Řecké vládě totiž nic jiného nezbývá. Tlak na vzájemnou dohodu nad podmínkami aktivace pomoci ve čtvrtek ještě zvýšil svým prohlášením Eurostat. Ten revidoval již jednou revidované výsledky rozpočtového schodku Řecka za rok 2009 z původních 12,5 % na 13,6 % a zároveň upozornil, že by díky nejasnostem v oblasti sociálního pojištění schodek mohl přesáhnout hranici 14 %.
Učinil tak jen pár měsíců poté, co Evropská komise obvinila Řecko ze záměrného falšování údajů, když vyplynulo na povrch, že původně odhadovaný řecký deficit v roce 2009 nebude dosahovat 3,7 %, nýbrž 12,5 %.
Čtvrteční zpráva zapůsobila na finanční trhy jako rozbuška. Výnosy z řeckých státních dluhopisů začaly prudce stoupat a u desetiletých splatností se vyšplhaly až nad hranici 8 %. Financovat chod státu za takto nevýhodných podmínek může celou situaci Řecka ještě zhoršit.
Pod tlak se díky problémům Řecka dostaly také akciové trhy, avšak nejvíce se další vyhrocení řeckých problémů podepsalo na společné evropské měně. Ta, pod čerstvým návalem spekulací nad osudem šestnáctičlenného bloku využívajícího jednotnou měnu, začala znovu oslabovat, aby se ve čtvrtek propadla krátce na páru s dolarem až ke svému ročnímu minimu. V pátek sice část ze svých ztrát dokázala zlikvidovat. Důvěra v euro však zůstává viditelně podlomená.
Koruna začala opět slábnout
Problémy Řecka se však začínají nepříjemně dotýkat také české měny. Přestože euro vůči většině hlavních světových měn pokračovalo v oslabování, na páru s korunou a ostatními rizikovějšími měnami středoevropského regionu dokázalo růst. Důvodem je zvýšená averze vůči riziku mezi obchodníky, která nesvědčí investicím do rizikovějších cenných papírů, jakými jsou například akcie a dluhopisy v regionu střední a východní Evropy.
Jen v tomto týdnu proto koruna na páru s eurem zeslábla až na 25,40Kč a zlikvidovala část ze svých zisků, které vůči euru nabrala v minulých týdnech. [celá zpráva]
Nový týden na trhy přinese několik velmi zajímavých fundamentů, jakými jsou výsledky americké spotřebitelské důvěry, zasedání americké centrální banky, nebo předběžné odhady amerického HDP za 1Q. Pokračovat však budou také vyjednávání v Aténách, a je proto více než pravděpodobné, že bude Řecko jedním z hlavních témat ovlivňujících náladu na trzích také během nadcházejících dnů.