Článek
Z údajů z loňského prosince, které Právu poskytla společnost Global Payments, vyplývá, že přes kartu nechávají Rakušané průměrné spropitné téměř šest eur (asi 146 korun) při průměrné útratě 150 eur (3660 korun). Hned po nich následují Rumuni s velkorysými 5,80 eura při mnohem menší průměrné útratě 25 eur (610 korun). Další místo patří Slovákům s 3,40 eura při stejné průměrné platbě 25 eur.
Až za nimi jsou Češi se spropitným jedno euro (24,40 korun) při průměrné útratě ani ne 17 eur (414 korun). Nejméně štědří jsou pak k obsluze restaurací Maďaři, kteří nechají jen 90 centů, když v průměru utratí 36 eur.
Pandemie změnila platební návyky Čechů, hotovost si šetří, raději platí kartou
Štědrost se ale ovšem měří především procentuálním podílem na účtu, nejen absolutní výší spropitného. V celém regionu se za standard považuje spropitné 10 procent, ale v realitě je to v každé zemi jinak.
Absolutně nejštědřejším národem byli loni v prosinci Rumuni se spropitným ve výši téměř 23 procent útraty. Následují Slováci s více než 13 procenty, Češi s více než šesti procenty, Rakušané s téměř čtyřmi procenty a na chvostu jsou Maďaři s dýšky ve výši 2,5 procenta.
Hostinští: Žádné velké návaly po rozvolnění nečekáme
Polovina se zdaní
Podle prezidenta Asociace restauratérů APRON Sylvia Spohra se průměrné spropitné v Česku dlouhodobě pohybuje zhruba kolem sedmi procent výše útraty.
„Za pandemie to ale bylo více, byla patrná snaha lidí restauracím přilepšit,“ řekl Právu.
Češi, stejně jako lidé v okolních zemích, také začali během pandemie mnohem více platit kartou. Přes ni lze stále častěji dát i dýško, zákazníci však dál ve většině případů kombinují platbu kartou za účet se spropitným v hotovosti. Řada podniků se však stále zdráhá karty přijímat, a to i s ohledem na spropitné, které jinak majitel musí normálně zdanit.
Obsluha si podle Čechů musí spropitné zasloužit
Případně může klient kartou zaplatit, ale spropitné kartou podnik nepřijímá. Mnoho číšníků proto raději sáhne po dýšku v hotovosti, které mu, případně i dalšímu personálu obvykle zůstane celé v kapse.
Zástupci českých restaurací upozorňují na to, že třeba v Německu a Rakousku se spropitné nedaní ani se z něj neplatí odvody. V ČR spropitné není upraveno žádným právním předpisem. Restaurace proto předloni žádaly o legalizaci spropitného, avšak vláda jim nevyhověla. Podle Spohra by většina hospodských akceptovala 15procentní daň, nyní je odvod státu více než trojnásobně vyšší.