Článek
Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost Broker Consulting provedla agentura Ipsos. Těch, co nespoří, je skoro třetina. Jako hlavní důvod uvádějí nedostatek financí či nízký věk.
„Důvodem nízkých spořených částek je to, že více lidem neumožňuje si ukládat finanční situace nebo je to podle nich dostatečné,“ uvedl Michal Straka z agentury Ipsos.
Do pětistovky měsíčně si častěji spoří lidé s příjmy do 10 000 korun čistého měsíčně, u těch nad 40 000 Kč je spořená částka často vyšší než 2000 korun. Platí přitom, že spořená suma se s věkem zvyšuje.
Nejčastěji si přitom Češi na penzi spoří v rámci konzervativního penzijního připojištění, kde je garance toho, že člověk peníze neztratí. A to z 56 procent.
Na druhém místě je spořicí účet a na třetím doplňkové penzijní spoření, jež umožňuje vyšší výnosy než penzijní připojištění, ale při riziku možných ztrát.
Vládní brzda zpomalí růst penzí o stovky
