Článek
„Neevidované doby důchodového pojištění mohou mít paradoxně větší dopad na rodinný rozpočet už během produktivního života. Zatímco řádný starobní důchod začne člověk pobírat až od dosažení důchodového věku, invalidita ho může potkat kdykoliv. Může tak přijít o významnou část peněz, na které by měl normálně nárok, a to i po výrazně delší dobu ve srovnání se starobním důchodem,“ uvedl pro Právo Jiří Šafařík ze společnosti Freedom Financial Services.
Invalidů je více než nezaměstnaných
Zaměstnanec s průměrným příjmem jen za letošní rok odvede na důchodovém pojištění více než 120 tisíc korun, v současných cenách to za 40 let jeho aktivního života představuje pět milionů korun. Z důchodového pojištění jsou vedle starobních důchodů vypláceny i důchody invalidní. Je tedy nanejvýš vhodné si i během aktivního života hlídat, aby se v evidenci ČSSZ nevyskytovaly žádné mezery, resp. žádné neevidované doby pojištění.
Důchodový systém loni skončil v deficitu 40,5 miliardy
Během produktivního věku se podle statistik stane invalidním jeden z pěti lidí. Ke konci loňského roku bylo v České republice evidováno 417 639 invalidních důchodců, což představuje téměř osm procent ekonomicky aktivních obyvatel. Lidí pobírajících invalidní důchod je tak v současnosti více než nezaměstnaných. Z přiznaných invalidních důchodů je 96 procent kvůli nemoci, úrazy tvoří pouze čtyři procenta.
Co má vliv na výši důchodu
Invalidní důchod se stejně jako ostatní důchody skládá ze základní výměry (3550 korun pro rok 2021) a procentní výměry, která je individuální, závisí na délce doby pojištění, na příjmech dosažených před vznikem invalidity i na stupni invalidity. Její výše se pak stanovuje procentní sazbou z výpočtového základu (vychází z příjmů) za každý celý rok doby pojištění, a to v závislosti na stupni invalidity. Procentní sazba činí 1,5 procenta u invalidity 3. stupně, 0,75 procenta u invalidity 2. stupně a 0,5 procenta u invalidity 1. stupně.
Jak se správně rozhodnout pro odchod do důchodu
Na výši invalidního důchodu má kromě stupně invalidity a příjmů zakládajících účast na důchodovém pojištění vliv i doba pojištění. Ta se skládá z doby pojištění získané před vznikem invalidity a dopočtené doby, což je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, kterou by člověk mohl odpracovat, pokud by se nestal invalidním.
Dopočtená doba se započte při splnění daných podmínek plně, ale může být i krácena kvůli neevidovaným dobám, pokud jejich délka překročí zákonem dané limity. Je proto dobré mít na paměti, které doby se pro účely důchodového pojištění neevidují, a snažit se je ve svém životě eliminovat.
Nejčastější případy, kdy mohou vzniknout doby nekryté českým důchodovým pojištěním
- Studium trvající déle než 6 let od dosažení věku 18 let, a to jak před rokem 2010, tak po roce 2009 bez příjmů, ze kterých se odvádí důchodové pojištění, nebo bez dobrovolného důchodového pojištění.
- Výdělečná činnost, která nezakládá účast na důchodovém pojištění (práce na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem do 10 tisíc Kč, práce „načerno“, brigády apod.).
- Doba nezaměstnanosti bez evidence na úřadu práce.
- Osoby bez zdanitelných příjmů, které si neplatí dobrovolné důchodové pojištění (typicky se to týká žen v domácnosti, které pečují o děti starší 4 let).
- Výdělečná činnost v zahraničí, pokud neexistuje mezi ČR a daným státem mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení.
- Výdělečná činnost v zahraničí, která nezakládá účast na důchodovém pojištění (au-pair, brigády, práce „načerno“ apod.).
- Doba studia v zahraničí na jiné než střední a vysoké škole (jazykový kurz, profesně-vzdělávací programy apod.).
Zdroj: Freedom Financial Services
„Nekrytými dobami se mohou stát i doby, které by za jiných okolností byly započteny, tedy studium, zaměstnání, evidence na úřadu práce, a to v případě, že příslušná instituce nepošle potvrzení o těchto dobách na ČSSZ,“ upozornil Šafařík.
Podle jeho doporučení je proto kromě snahy vyhnout se v produktivním životě nekrytým dobám také dobré pravidelně kontrolovat, zda je vše u ČSSZ zaevidované. Jednou ročně má každý nárok na výpis ze své důchodové evidence, jedná se o tzv. Informativní osobní list důchodového pojištění (IODLP), o který lze požádat ČSSZ.
Neevidované doby sníží důchod o tisíce
Příklad: Muž, zaměstnanec s hrubým příjmem 35 tisíc korun se ve 36 letech stal invalidním. Tabulka ukazuje výše invalidního důchodu pro všechny tři stupně invalidity v závislosti na různé délce neevidovaných dob získaných v období od 18 let věku muže do vzniku nároku na invalidní důchod.
| Výše důchodu | Neevidovaná doba | Osobní vyměřovací základ (v Kč) | Invalidní důchod 1. st. (v Kč) | Invalidní důchod 2. st. (v Kč) | Invalidní důchod 3. st. (v Kč) | Doba pojištění (v letech) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| maximální | 0 roků | 34 975 | 8296 | 10 669 | 17 788 | 46 |
| snížená | 1 rok | 32 834 | 8068 | 10 327 | 17 103 | 45 |
| 2 roky | 30 693 | 7552 | 9553 | 15 556 | 41 | |
| 3 roky | 28 551 | 7154 | 8955 | 14 360 | 38 | |
| 4 roky | 26 410 | 6864 | 8520 | 13 490 | 36 | |
| 5 let | 24 269 | 6496 | 7969 | 12 387 | 33 | |
| Zdroj: Freedom Financial Services. Poznámka: Všechny výpočty jsou provedeny na úrovni roku 2021 (v současné hodnotě roku 2021), tudíž bez vlivu budoucího růstu průměrných mezd v České republice. | ||||||
Jeden rok neevidované doby by snížil dobu pojištění o tento jeden rok (dopočtená doba pojištění by byla započtena plně), osobní vyměřovací základ by se snížil na 32 834 korun, což by mělo vliv i na snížení invalidního důchodu.
Počínaje dvěma roky neevidované doby, by se již doba pojištění pro invalidní důchod snížila ne o dva, ale o čtyři roky, protože dopočtená doba pojištění by se započetla ve sníženém rozsahu. Osobní vyměřovací základ by se snížil na 30 693 korun. Invalidní důchod by již klesl progresivně.
„Z tabulky plyne, že délka doby nekryté českým pojištěním má na výši invalidního důchodu zásadní vliv. Ten je nejvýraznější u invalidního důchodu pro třetí stupeň invalidity. Například při pěti letech neevidovaných dob by invalidní důchod pro první stupeň invalidity klesl o 1800 korun, pro druhý stupeň invalidity o 2700 korun a pro třetí stupeň invalidity o 5401 korun,“ doplnil Šafařík.
