Co se do půl roku změní v důchodech

Od příštího roku by to mělo být o růst cen pro domácnosti důchodců a o třetinu růstu reálných mezd. To může podle ekonomů v budoucnu zpomalit růst penzí řádově o stokoruny.

Nejdřív se to může projevit až v roce 2026. Reálná mzda totiž za celý letošek kvůli vysoké inflaci neporoste, přičemž se propadla už loni. Takže se příští leden do navyšování důchodů vůbec nepromítne a zůstane jen jeden faktor, inflace. Růst důchodů ale už začne přibržďovat to, že vláda osekala červnovou mimořádnou valorizaci, čímž snížila i všechny následující. O kolik penze porostou od ledna, bude zřejmé až na konci léta.

V případě vysokého růstu spotřebitelských cen se důchody už nebudou mimořádně valorizovat jako dosud, ale senioři dostanou od státu dočasný příspěvek. Ten se bude dávat automaticky k penzi stejně jako dosud při vyšší než pětiprocentní inflaci za sledované období. Nebude to ale už trvalá součást důchodu, příspěvek se tudíž nebude zohledňovat při standardní lednové valorizaci.

Příspěvek bude rozdělen na dvě části – první má tvořit fixní, pro všechny stejná částka a druhá polovina má být závislá na procentní výměře. Pokud by inflace dosáhla pěti procent a průměrný starobní důchod byl zhruba 20 tisíc Kč, pak by fixní částka byla podle MPSV přibližně 300 korun ke každému důchodu a variabilní u průměrného důchodu rovněž 300 Kč. Vedle dočasného přídavku se tedy má důchodcům zvednout i zásluhová část penze, ovšem prakticky rovněž dočasně. Celkový nárůst má pak odpovídat 60 procentům růstu cen.

„Použijeme princip, který nebude rozevírat nůžky mezi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými seniory. Navýšení o mimořádný příspěvek bude zpravidla od července. Pravidelná lednová valorizace bude kompenzovat celou inflaci za minulých 12 měsíců,“ řekl Právu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jakub Augusta. S další mimořádnou valorizací po právě proběhlé červnové letos MPSV už nepočítá.

Pokud se schvalování nezadrhne v parlamentu, zřejmě už od září dojde ke zpřísnění podmínek pro odchod do předčasného důchodu, do kterého v posledních letech odcházelo stále víc lidí. Nově se do něj bude moci odejít už jen maximálně tři roky, nikoli pět let před řádným termínem. Předčasná penze se zároveň bude víc krátit. Od okamžiku, kdy člověk získá předčasný důchod, do doby, než mu naběhne ten řádný starobní, se mu také nebude valorizovat procentní výměra předčasné starobní penze.

Navíc by nárok na předčasný důchod měli mít od podzimu 2024 už jen lidé, kteří pracovali a platili odvody 40 let, teď je to 35 let. „Cílem celého návrhu je snížit trend vysokého počtu odchodů do předčasného důchodu. Předčasný důchod by měl být možností, když to jinak nejde – nikoli standardem pro 30 procent žadatelů o důchod,“ uvedl Augusta.

Zpomalení valorizace a přísnější podmínky pro předčasné důchody mají podle vlády přispět ke zmírnění propadu důchodového systému a snížení zadlužování. Výdaje na penze začaly rychle růst loni kvůli mimořádným valorizacím kopírujícím inflaci, nyní tvoří přes 30 procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard Kč, letos by to podle ministerských odhadů mohlo být až o 90 miliard víc. „Výrazné a časté navyšování důchodů v loňském roce způsobilo, že mnoho lidí odešlo do důchodu předčasně, a to za nadstandardně výhodných podmínek,“ připomněl Augusta.

Senioři jsou podle něj jedinou skupinou osob, která je proti inflaci „stoprocentně a velmi rychle chráněna a i nadále bude“. „Platí, že i nadále se důchody budou pravidelně každoročně zvyšovat. Už nyní průměrný důchod překročil 20 tisíc korun a dá se očekávat, že během následujících deseti let vzroste důchod o dalších přibližně 10 tisíc korun,“ dodal mluvčí.

Opoziční strany ale parametrické úpravy ostře kritizují, podle nich na penzisty tvrdě dopadnou.