Článek
Zadlužení je vyšší i meziročně, tedy ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku. V EU se zvýšilo o 0,7 procentního bodu a v zemích platících eurem o 0,5 procentního bodu. V Česku bylo tempo zadlužování rychlejší, nárůst činí 1,4 procentního bodu.
Z jednotlivých členských států mělo nejvyšší míru zadlužení na konci druhého čtvrtletí Řecko, a to 151,2 procenta HDP. Následovaly Itálie se 138,3 procenta HDP, Francie se 115,8 procenta a Belgie se 106,2 procenta.
Naopak nejnižší zadlužení má Estonsko, a to 23,2 procenta HDP. Následují Lucembursko se zadlužením 25,1 procenta a pak Bulharsko se 26,3 procenta.
Česká republika ve své novodobé historii, tedy od roku 1993, měla nejnižší zadlužení mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, zhruba z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.
Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech byli v čele vlád nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO.
Rozpočtová pravidla EU označovaná jako Pakt stability a růstu stanovují, aby se celkové zadlužení drželo pod 60 procenty HDP. Schodek rozpočtu pak nesmí překročit tři procenta HDP. Kvůli dopadům pandemie covidu-19 a potřebě zvýšeného financování byla účinnost těchto pravidel až do loňska přechodně pozastavena.
