Článek
Vyjednávání o dohodě trvalo přes 25 let. Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci a začít dohodu uplatňovat, ačkoliv ji ještě neschválil Evropský parlament. V minulosti dohodu ostře kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace zase například Francie.
Evropská komise tvrdí, že umožňuje vznik společného trhu se zhruba 700 miliony spotřebitelů. „Od prvního dne jsou snížená cla a otevírají se nové tržní příležitosti,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle komise dohoda ihned povede „k odstranění či výraznému snížení cel na klíčové vývozy zemí EU, jako jsou auta, léky, víno, alkohol a olivový olej“.
Dohoda zajistí odstranění cel na celkem 91 procent vývozu EU do zemí skupiny Mercosur. Nové obchodní příležitosti si od ní slibují i latinskoamerické státy. Smlouvu, která komplexně nastavuje pravidla obchodu mezi oběma bloky, již ratifikovaly všechny čtyři země Mercosuru.
Cla se v řadě odvětví mají odbourávat postupně. Z dohody by mohly těžit zejména evropský automobilový průmysl a strojírenství, firmy z EU získají přístup k veřejným tendrům v jihoamerických zemích. Evropská unie si také ponechává ochranu u vybraných zemědělských komodit, jako je hovězí maso nebo cukr. Importy jsou často omezeny kvótami.
Dohoda s jihoamerickými zeměmi má také Evropě zajistit levnější a stabilnější přístup ke kritickým surovinám, jako jsou lithium, niob či vzácné zeminy, pro její průmysl, technologie a zelenou transformaci.
V některých sektorech ale dohoda stále vyvolává obavy. Především mezi evropskými zemědělci, kteří se obávají levnějších dovozů z Latinské Ameriky. Zastánci dohody poukazují na to, že se počítá s ochrannými mechanismy při nadměrných dovozech z druhé strany oceánu.
Evropský parlament čeká na rozhodnutí soudu
Kritiku vyvolal i krok Evropské komise uvést v platnost dohodu, ačkoliv o ní ještě nehlasoval Evropský parlament. Není jasné, kdy se europoslanci k ratifikaci dostanou. Letos totiž Evropský parlament rozhodl, že dohodu nechá přezkoumat Soudním dvorem EU. Do jeho verdiktu nemůže plenární schůze europarlamentu o textu hlasovat.
Evropská unie začala loni více tlačit na obchodní dohody poté, co se americký prezident Donald Trump po svém opětovném nástupu do funkce rozhodl uplatňovat tvrdou celní politiku vůči většině zemí světa.
Od znovuzvolení Trumpa uzavřela EU obchodní dohody i s Indií, Indonésií, Austrálií a Mexikem. Jde o reakci nejenom na politiku USA, ale i rostoucí vliv Číny ve světovém obchodě a přístupu ke strategickým surovinám.
Jednání o dohodě s Mercosurem trvala od konce 90. let a byla velice náročná. Nakonec vznikly dva texty. Obchodní dohoda, jejíž ratifikace je snadnější, protože se týká pouze oblastí, které má v kompetenci Evropská komise, a druhá, širší dohoda, která zasahuje do kompetencí sdílených s členskými státy. O tomto druhém textu budou muset hlasovat i národní parlamenty.
