Článek
Ministerstvo financí Novinkám neupřesnilo, zda pokračování regulace doporučí. Vláda bude rozhodovat v době zvýšeného napětí na trhu. Cena severomořské ropy Brent, která je celosvětově nejpoužívanějším měřítkem pro ocenění ropy, v pátek vystoupala už nad 114 dolarů (zhruba 2470 Kč) za barel, což představuje nejvyšší úroveň za více než pět měsíců.
„Důvodem jsou stupňující se útoky Húsíů na saúdskoarabské cíle a zprávy o možných nových úderech USA proti Íránu, které zvyšují rizika spojená s dodávkami z Blízkého východu,“ okomentoval to ekonomický portál Trading Economics.
„Situace na velkoobchodním trhu se během října nijak nezlepšila, spíše naopak,“ řekl Novinkám analytik Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading, která obchoduje s cennými papíry. Stát by podle něj měl v regulaci pokračovat alespoň do doby, než se situace na energetických trzích stabilizuje.
Nejistotu zvyšuje konflikt na Blízkém východě i válka Ruska proti Ukrajině. V noci na čtvrtek bylo podle íránské státní televize v Hormuzském průlivu poškozeno sedm ropných tankerů, které začaly hořet.
Zrušit, nebo ponechat?
Stropy podle Lajska nedokážou zastavit růst nákladů na nákup paliv. „Neměly by vytvářet dojem, že stát dokáže ceny dlouhodobě udržet na libovolné úrovni. Mohou ale omezit prostor pro prudké zdražování na čerpacích stanicích a dát veřejnosti jistotu, že existuje maximální přípustná cena a stát se snaží situaci řešit,“ dodal.
Analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček by stropy spíše zrušil. „Osobně jsem spíše zastáncem zrušení cenových stropů, pokud ceny pohonných hmot nedosahují extrémů,“ uvedl. Nafta se podle něj prodává přibližně korunu pod stropem, benzín v jeho těsné blízkosti. U benzínu navíc klesají velkoobchodní ceny a čerpací stanice doprodávají dražší zásoby.