Článek
„Smyslem Dluhopisu Republiky je nabídnout občanům výnosný a spolehlivý způsob zhodnocení úspor, díky kterému stát diverzifikuje rizika a mírně sníží svou závislost na bankách a velkých investorech,“ uvedla Schillerová.
Podle ministryně to není tak, že by si stát přes domácnosti půjčoval více peněz. Jen část potřeby financování přesouvá od velkých investorů, hlavně bank, k drobným střadatelům. „Není důvod, aby na státním dluhu vydělávaly jen oni, zatímco běžný občan tu možnost neměl,“ dodala šéfka státní kasy.
První letošní emise ukázala, že zájem lidí je značný. Stát původně počítal s objemem 20 miliard korun, kvůli vysoké poptávce ale limit navýšil a občané nakonec nakoupili dluhopisy za 74 miliard. O stejnou částku méně tak podle ministerstva potřebuje získat na finančních trzích.
V červenci drželi lidé státní dluhopisy za 130,7 miliardy korun, na začátku roku to bylo 61,7 miliardy. Počet držitelů vzrostl z 52 tisíc na 124 tisíc.
U druhé emise, jejíž upisovací období běží od 24. srpna do 4. října, ministerstvo limit nestanovilo a průběžný zájem nezveřejňuje. Nabízí pouze tříměsíční Flexi Bond s výnosem 3,75 procenta ročně.
Dluhopisy pro občany nejsou pro stát způsobem, jak si půjčit levněji. Jejich význam spočívá hlavně v rozšíření okruhu investorů, kteří financují český dluh.
„Státy obecně používají retailové dluhopisy primárně s cílem diverzifikace investorské báze, čímž se snižuje volatilita na straně poptávky,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec. Podle něj může být výhodou i současná situace na finančních trzích.
Díky 74 miliardám získaným od domácností má stát předfinancovanou významnou část letošní potřeby. Ministerstvo financí proto může podle Gece v době zvýšených výnosů na trzích dočasně omezit emise dluhopisů pro velké investory.
Ministerstvo samo uvádí, že Dluhopisy Republiky nejsou ani dražší, ani levnější variantou financování než za kolik si půjčuje na trhu. Výnos nastavilo podle tržních podmínek.
Může vyjít lépe než spořicí účet
Pro domácnosti může být nabídka státu zajímavá. Výnos z Dluhopisu Republiky je osvobozen od daně z příjmu. Úrok ze spořicího účtu se naopak běžně daní 15 procenty.
„Pokud by tedy spořicí účet měl být pro klienta stejně atraktivní jako Flexi Bond, musel by nabízet úrok zhruba 4,41 procenta, což už v Česku pravděpodobně nenajdete, anebo jen s velmi specifickými podmínkami a omezeními. Takže z pohledu občana se jedná o velmi atraktivní možnost,“ podotkl analytik společnosti Investika Vít Hradil.
Výpočet vychází z toho, že úrok ze spořicího účtu podléhá 15procentní dani, zatímco výnos Flexi Bondu je od daně osvobozen. Úrok 4,41 procenta na spořicím účtu by tak po zdanění odpovídal přibližně 3,75 procenta čistého výnosu.
Hradil ale zároveň upozorňuje na omezenou dostupnost peněz. Flexi Bond má splatnost tři měsíce, takže se hodí hlavně pro peníze, které člověk nebude potřebovat okamžitě. Pokud chce investor po třech měsících peníze vyplatit, musí o to včas požádat, jinak se dluhopis automaticky vymění za další emisi.
Podle Gece představují retailové státní dluhopisy pro občany konkurenci spořicím účtům a termínovaným vkladům. Také podle něj jejich atraktivitu zvyšuje osvobození výnosu od daně z příjmu, proti tomu ale stojí to, že peníze nejsou tak snadno dostupné jako na spořicím účtu.
Státní dluh v prvním pololetí vzrostl o 49,2 miliardy korun na rekordních 3,727 bilionu.
Od Kalouska k Schillerové
Stát začal spořicí státní dluhopisy pro občany ve velkém vydávat v roce 2011 za ministra financí Miroslava Kalouska. Objem dluhopisů v rukou občanů tehdy vystoupal až na 87 miliard korun.
Schillerová program v roce 2018 obnovila pod názvem Dluhopis Republiky a do konce roku 2023 vzrostl objem dluhopisů v oběhu na 92,6 miliardy korun.
Letos po obnovení programu lidé v první emisi nakoupili další dluhopisy za 74 miliard korun.
Celková jmenovitá hodnota státních dluhopisů držených občany dosáhla letos v červenci 130,7 miliardy korun. Kolik k této částce přidají druhá a plánovaná třetí letošní emise, zatím není jasné.
