Vláda bude schvalovat změny v penzijním spoření. Mladým přidá, fondům vezme

Schillerová upozornila, že současné nastavení může při 35 letech spoření připravit klienta o více než polovinu konečných úspor, reforma má tento podíl snížit na necelou pětinu. U většiny fondů má zároveň zmizet poplatek za zhodnocení a maximální poplatek za správu má činit 0,5 procenta ročně.

Nynější návrh je podle ministerstva téměř totožný s verzí představenou v červnu. „Očekáváme jeho schválení,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.

Schillerová ve čtvrtek označila změny za svou „velkou srdeční záležitost“. Mají zatraktivnit spoření především pro mladé. Lidé do 30 let mají dostávat dvojnásobný státní příspěvek, tedy 40 procent vkladu; u dětí do 18 let se hranice pro získání příspěvku sníží na 100 korun měsíčně.

Lidé do 36 let budou moci po nejméně 10 letech spoření jednou vybrat až třetinu vkladů a jejich zhodnocení bez sankce, bez ohledu na účel výběru. Novinkou má být i strategie životního cyklu, která v mladším věku sází víc na akcie a s blížícím se důchodem přesouvá úspory do bezpečnějších investic.

U klientů do 50 let budou muset být nejméně tři čtvrtiny investic v akciovém fondu, maximálně deset procent v alternativním. Po padesátce se budou investice postupně přesouvat do konzervativnějších fondů. Reforma počítá s ukončením transformovaných fondů, do nichž už od roku 2013 nelze vstoupit. Skončit mají k 31. prosinci 2036.

„Hlavní bomba ale je, že dramaticky snižujeme poplatky,“ řekla Schillerová. U transformovaných, konzervativních, smíšených a dynamických fondů má zmizet výkonnostní poplatek a strop poplatku za správu bude činit 0,5 procenta ročně. Výjimkou zůstane alternativní fond.

Podle výpočtů ekonomů Filipa Pertolda a Lukáše Nádvorníka z CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, může nynější nastavení poplatků připravit dlouhodobě spořícího klienta o více než polovinu konečných úspor. Po navrhované změně by tento úbytek měl klesnout na necelou pětinu a při 35 letech spoření by úspory mohly být vyšší až o milion korun.

Asociace penzijních společností výpočty expertů rozporuje. Zároveň tvrdí, že navrhovaný poplatkový strop 0,5 procenta nepokryje náklady na správu fondů. Ministerstvo financí kritiku asociace odmítá.

Schillerová je přesvědčená, že návrh schválený vládou projde i ve Sněmovně. „Věřím, že nikdo nepodlehne lobbistickým tlakům a budeme společně, napříč politickým spektrem, bojovat za zájmy občanů naší země,“ prohlásila.

Zatímco nynější vláda chce poplatky za správu peněz penzijním společnostem snížit, v roce 2015 je Parlament naopak zvýšil. U transformovaných fondů tehdy maximální poplatek vzrostl z 0,6 na 0,8 procenta ročně. Při tehdejším objemu spravovaných peněz to znamenalo zhruba 660 milionů korun ročně navíc na poplatcích, v dalších letech to bylo s růstem objemu peněz ve fondech ještě podstatně více.

Změnu prosadil ve Sněmovně pozměňovací návrh poslance Jaroslava Zavadila z tehdy vládní ČSSD, která byla v koalici s ANO a KDU-ČSL. Andrej Babiš byl v té době ministrem financí.

Penzijní společnosti ke konci června spravovaly v transformovaných penzijních fondech 332 miliard korun a v účastnických dalších více než 368 miliard.

Loni podle dat České národní banky devět tuzemských penzijních společností inkasovalo na poplatcích za správu a zhodnocení transformovaných a účastnických fondů celkem zhruba 8,2 miliardy korun.