Vězni mohou své dluhy začít řešit ještě za mřížemi

Podle odborníků z neziskovek má každý vězeň, s nímž spolupracují, dluh kolem 600 tisíc korun. Insolvence lidí za mřížemi jsou podle neziskových organizací specifické. Odsouzení obvykle o svých dluzích nemají přehled a chybí jim dokumenty. Proto je nutné nejprve zjistit, kolik komu lidé za mřížemi dluží. Experti teprve poté mohou za vězně komunikovat s věřiteli a exekutory.

Zbyněk Škodáček z obecně prospěšné společnosti Volonté Czech zdůraznil, že motivaci řešit své dluhy ale musí mít zejména sám vězněný člověk. Oddlužení je totiž podle něj běh na dlouhou trať, po propuštění musí vězeň okamžitě začít pracovat a plnit splátkový kalendář.

„Je velmi důležité začít řešit dluhy už ve výkonu trestu, aby odsouzení po propuštění ne­upadli do šedé ekonomiky. Může je to motivovat k tomu, aby začali legálně pracovat,“ řekl Škodáček.

V praxi se podle organizací pracujících s vězni potýkají například s tím, jak jim kolísá výdělek, což má dopad na plnění splátkového kalendáře. Skoro roční výpadek pak znamenala epidemie covidu, jelikož spousta zaměstnání nebyla po tu dobu vězňům kvůli protiepidemickým opatřením dostupná. Nyní se situace vrací do normálu.

Vězni často mají soudem uloženou povinnost k náhradě škody způsobené trestnou činností a ani úspěšné oddlužení je tohoto dluhu nezbaví. I přesto je pro ně oddlužení jednou z mála možností, jak se vrátit k bezúhonnému životu.

„Vylezete z vězení, nemáte žádné peníze, sesypou se na vás exekutoři, a tak se vrátíte k trestné činnosti, protože ty peníze nutně potřebujete,“ popsala prostřednictvím videohovoru jedna z žen, která si odpykává trest ve věznici ve Světlé nad Sázavou.

„Insolvence pro mě znamená jedinou možnost nového začátku. Od nuly se dá začít znovu, ale z minusu to jde opravdu těžko,“ řekla odsouzená. Dluhy jsou podle ní velké téma i pro její spoluvězenkyně.

Sama své dřívější dluhy prý neřešila, a dlužná částka se proto vyšplhala až na 1,4 milionu. Žena se ve spolupráci s neziskovou organizací Lighthouse chystá požádat o insolvenci.

Po insolvenční novele, která začala být účinná před dvěma lety, je oddlužení dostupnější, protože má mírnější podmínky. Lidé mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky.

Legislativa přitom povoluje soudům udělit na konci oddlužení výjimku, a to v případě, kdy dlužník sice nesplatil alespoň 30 procent závazků, ale insolvenční správce se vyjádří, že se dlužník snažil splácet, jenže ani jeho velká snaha nestačila ke splnění podmínky.

Řada dlužníků přesto o oddlužení zájem nemá. Negativní roli hraje šedá zóna ekonomiky, v níž si mnoho dlužníků již zvyklo žít. Oficiální příjem lidí pohybujících se v šedé zóně je v exekuci nepostižitelný a zbytek peněz jim zaměstnavatel vyplácí takzvaně na ruku.