Hlavní obsah

Většina lidí raději odkáže majetek na dobrou věc než státu

Odkázat část majetku na dobročinnost zvažuje čím dál více Čechů. Ze závětí plynou ročně neziskovým organizacím desítky milionů korun a počet sepsaných posledních vůlí se za deset let zhruba zdvojnásobil. Přesto o možnosti pamatovat v závěti na dobrou věc stále téměř polovina lidí vůbec neví, ukazuje nový průzkum.

Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Výsledky průzkumu, komu by byli lidé ochotni odkázat v závěti svůj majetek

Přejít před obsah vložený z jiného webu.
Článek

„Z průzkumů víme, že dvě třetiny Čechů a Češek jsou otevřeny darování ze závěti,“ uvedl Milan Vlasák, mluvčí akce Měsíc dobročinné závěti, jejíž 13. ročník startuje v neděli. Zapojují se do ní letos desítky neziskových organizací.

Podle Vlasáka jsou typickými dárci lidé, kteří za svého života podporují charitu. Z průzkumu také plyne, že většina lidí raději odkáže svůj majetek příbuzným, dobročinným organizacím nebo zájmovým spolkům než státu či obci.

Závěť v Česku sepisuje stále více lidí. Loni jich podle evidence Notářské komory vzniklo jen u notářů téměř 32 tisíc, dvakrát více než v roce 2015. Další lidé mají závěť napsanou vlastní rukou a nezapočítanou do statistiky. Pokud člověk závěť nesepíše, majetek se rozdělí mezi příbuzné podle zákonných pravidel. Státu připadne tehdy, pokud se žádný dědic nenajde.

Jedním z těch, kdo se k takovému kroku rozhodli, je lékař záchranné služby Robert Pleskot. Desetinu majetku odkáže organizaci Cesta domů, která pomáhá nevyléčitelně nemocným lidem a jejich rodinám.

„Dobře si pamatuju, jak obtížné bylo zajistit pacientům domácí péči, takže poslední okamžiky života často trávili v nemocnici bez svých nejbližších,“ vysvětlil Pleskot, který dříve pracoval na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Cestu domů považuje za průkopníka nového pohledu na medicínu a péči o umírající.

Anketa

Komu byste odkázali svůj majetek?
Příbuzným
78,6 %
Jiné osobě
2,4 %
Dobročinné organizaci
11,9 %
Výzkumné organizaci
2,4 %
Zájmovému spolku
0 %
Státu nebo obci
4,7 %
Celkem hlasovalo 42 čtenářů.

Povědomí o možnostech darování je přitom slabé. Nic o nich neví 48 procent lidí, dalších 37 procent má jen základní představu.

Pomoc rodné zemi

Jinou cestu zvolil Emil Mateiciuc. Jeho příbuzný Fred Matal, který emigroval do Spojených států a na stáří se vrátil do Česka, mu zanechal bezmála půl milionu korun. Protože se narodil na území dnešní Ukrajiny, věnoval Mateiciuc peníze jeho jménem na pomoc této zemi.

„Svědomí mi nedovoluje, abych dědictví použil ve svůj prospěch,“ uvedl Mateiciuc, dlouholetý podporovatel organizace Člověk v tísni.

Podobné dary zatím nejsou časté, pro některé organizace ale představují významnou pomoc. Lékaři bez hranic loni získali ze závětí bezmála šest milionů korun od čtyř dárců – částka by vystačila na léčbu 7876 podvyživených dětí nebo nákup 43 defibrilátorů.

Kdo co zdědí

Charitě nebo spolku lze zanechat peníze, nemovitost, auto, umělecké dílo nebo třeba autorská práva. Nemusí jít o celý majetek. Organizaci lze určit za jednoho z dědiců, nebo jí přenechat konkrétní částku či věc.

Zákon zároveň chrání děti zůstavitele. Nezletilým musí připadnout nejméně tři čtvrtiny zákonného podílu, dospělým dětem alespoň čtvrtina, pokud nebyly platně vyděděny.

Nejjednodušší závěť může člověk sepsat vlastní rukou a podepsat ji. U notáře stojí sepsání a uložení do evidence 2000 korun bez DPH – tam je jistota, že se poslední vůle neztratí. Závěť lze kdykoliv změnit nebo zrušit.

Související témata:

Výběr článků

Načítám