Článek
Wall Street je stále více znepokojena stovkami miliard dolarů, které velké technologické společnosti utrácejí za umělou inteligenci, právě v době, kdy obnovené napětí kolem Íránu zastiňuje výhled světové ekonomiky, napsala agentura Bloomberg.
Hlavním důvodem nervozity investorů se staly výsledky Alphabet a Tesla, které odkryly rozsah výdajů spojených s rozvojem umělé inteligence. Trh, který ještě donedávna obří investice do AI oslavoval jako motor budoucích zisků, nyní začíná požadovat konkrétní důkazy o jejich návratnosti.
Mateřská společnost Googlu Alphabet oznámila navýšení letošních kapitálových výdajů až na 205 miliard dolarů (4,3 biliony korun). Přestože firma vykázala silný růst cloudového byznysu, investory znepokojilo tempo budování AI infrastruktury. Ve druhém čtvrtletí navíc společnost investovala rekordních 45 miliard dolarů (954 miliard korun). Firma se tak poprvé od vstupu na burzu dostala do situace, kdy jí na provoz a investice odcházelo více peněz, než kolik jich „přitékalo“.
Ještě silnější reakci vyvolaly výsledky Tesly. Generální ředitel Elon Musk označil rok 2026 za „rok masivních kapitálových výdajů“ a přislíbil maximální tempo investic. Akcie automobilky na jeho slova reagovaly pádem o 15 procent, což představuje nejhlubší jednodenní propad od března 2025.
„Skutečným problémem je výše výdajů. Nikdo neví, jaká bude návratnost těchto investic,“ řekl pro Bloomberg Ken Mahoney z investiční a poradenské společnosti Mahoney Asset Management. Podle něj situaci dále komplikuje zhoršující se makroekonomické prostředí a růst cen ropy související s napětím na Blízkém východě.
Nálady investorů se mohou dotýkat každého
Podle Bohumila Žitného ze společnosti Žitný a partneři, která se zaměřuje na investiční poradenství, jde především o připomínku toho, že ani největší technologické firmy nejsou imunní vůči změnám nálady investorů. „Po dlouhém období téměř nepřetržitého růstu se dostavilo vybírání zisků, které bylo umocněno vysokým oceněním těchto firem i rostoucí nejistotou ohledně dalšího vývoje americké ekonomiky. Přesto bych tento výprodej nepovažoval za začátek dlouhodobého kolapsu technologického sektoru,“ uvedl pro Novinky Žitný.
Podobně situaci hodnotí i analytik Golden Gate Pavel Ryba. Připomíná, že současné valuace technologických firem vycházejí z velmi optimistických očekávání budoucího růstu. Nelze proto vyloučit vznik investiční bubliny podobné té z přelomu tisíciletí. Zatímco společnosti jako Alphabet své vysoké ocenění opírají o reálné zisky, řada menších firem spojených s AI stojí především na očekáváních. „Pokud by tempo rozvoje umělé inteligence nebo návratnost těchto investic zaostaly za současnými předpoklady, může přijít výraznější korekce cen technologických akcií,“ řekl Novinkám Ryba.
Také podle Jana Kořínka, analytika z finanční instituce Artesa, je současný pokles přirozenou reakcí po silném růstu technologických titulů. Investoři si podle něj uvědomují, že vysoké ceny akcií musí být dlouhodobě podpořeny odpovídajícím růstem zisků. Technologie a umělá inteligence však podle něj zůstávají klíčovými investičními tématy.
Od květnového maxima již index Velké sedmy ztratil přibližně 11 procent. Výjimkou zůstává Apple, který do nákladného závodu o budování AI infrastruktury vstoupil podstatně opatrněji. Jeho akcie letos posílily o 18 procent a investoři jej stále častěji vnímají jako bezpečnější alternativu k technologickým firmám utrácejícím stovky miliard dolarů za rozvoj umělé inteligence.
