Článek
Výzkumníci zkoumali dopady horka v Etiopii, Ghaně, Senegalu, Libanonu, na Srí Lance a Maledivách. Nejde o předpověď hromadného propouštění, ale o pokles odpracovaných hodin a produktivity, přepočtený na plné pracovní úvazky.
„Z přizpůsobení pracovišť tepelnému stresu bude mít prospěch každé odvětví a každé pracoviště,“ uvedl hlavní autor studií Andreas Flouris. Podle Marlene Attallahové z libanonského ministerstva práce je ochrana před horkem investicí do zdraví zaměstnanců, jejich produktivity a pracovních podmínek.
Nejvíce jsou ohroženi lidé pracující venku a vykonávající fyzicky náročnou činnost, zejména v zemědělství, stavebnictví, rybolovu a dopravě. Ve vedru musejí zpomalovat, dělat přestávky nebo zkracovat směny. Roste také riziko vyčerpání a úrazů.
Největší ztráty hrozí Etiopii, kde by v roce 2040 mohly odpovídat 1,8 milionu úvazků. V Ghaně jde o 550 tisíc, na Srí Lance o 145 tisíc, v Senegalu o 129 tisíc, v Libanonu o 21 700 a na Maledivách o 2400 úvazků.
Škody vznikají už dnes
Etiopie by tak v roce 2040 mohla přijít v přepočtu o 721 miliard korun z HDP ročně, Srí Lanka o 563 miliard, Ghana o 502 miliard a Senegal 227 miliard korun. V Etiopii by v roce 2060 mohl výpadek pracovního času kvůli nezvladatelnému klimatu odpovídat až šesti milionům úvazků.
Jen v Etiopii odpovídaly dodatečné ztráty pracovního času kvůli horku v roce 2023 více než milionu plných úvazků ve srovnání s průměrem let 1985 až 2014. Přibližně tři čtvrtiny těchto ztrát připadaly na zemědělství.
Nadměrnému horku jsou podle organizace ILO celosvětově vystaveny asi 2,4 miliardy pracovníků. S vysokými teplotami při práci souvisí téměř 19 tisíc úmrtí ročně. Podle staršího odhadu by v roce 2030 mohly ztráty pracovního času odpovídat 80 milionům plných úvazků a ekonomické škody 2,4 bilionu dolarů (zhruba 52 bilionů korun).
Horko v práci znají i Češi
Podle průzkumu evropské agentury EU-OSHA bylo v předchozích dvanácti měsících extrémnímu horku v práci vystaveno také 24 procent českých zaměstnanců, v celé EU to bylo 20 procent. Dotazování ovšem proběhlo na přelomu března a dubna roku 2025.
Pět procent dotázaných v Česku uvedlo, že jim práce způsobila nebo zhoršila zdravotní potíže související s horkem, například závratě, křeče či vyčerpání. V celé Evropské unii to bylo sedm procent.
Organizace ILO doporučuje úpravy směn, pravidelné přestávky, dostatek pitné vody a chlazení pracovišť. V Česku však pouze 24 procent dotázaných uvedlo, že na jejich pracovišti poskytují informace či školení, jak zvládat horko a další klimatická rizika. Průměr v unii činil 30 procent.
