Článek
Největší propad se týká jablek, která tvoří většinu tuzemské produkce. Úroda má dosáhnout asi 52 tisíc tun, tedy 53 procent pětiletého průměru. Hrušek má být 65 procent obvyklého množství, třešní 59 procent a broskví jen třetina.
„Podle našeho odhadu jde o druhé největší mrazové škody v historii českého ovocnářství,“ řekl Novinkám předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík s odkazem na podobnou jarní vlnu mrazu v roce 2024.
Letos se k mrazům přidalo před pár týdny silné krupobití, které poškodilo sady v jižních Čechách i na jižní Moravě. Konečná sklizeň tak může být ještě nižší.
Málo pěstitelů ovšem využívá pojištění. Podle statistik České asociace pojišťoven bylo v roce 2025 pojištěno jen 8,9 procenta ploch sadů. Počet pojištěných ovocnářů i rozloha pojištěných sadů navíc meziročně klesly.
Agra pojišťovna sjednává pojištění ovoce proti mrazu pro jablka, hrušky a jahody. Loni, kdy bylo škod méně, vyplatila ovocnářům přibližně 4,5 milionu korun. Letos očekává, že počet nahlášených mrazových škod vzroste meziročně o deset až dvacet procent. Konečná čísla zatím nemá, protože část škod ještě nebyla uzavřena.
Podle ředitele Agra pojišťovny Vladimíra Johna se dlouhodobě nedaří zvýšit podíl zemědělců, kteří se proti klimatickým rizikům pojišťují. Pěstitelé jako důvod nejčastěji uvádějí vysoké pojistné a spoluúčast, jejich výše ale podle pojišťovny odráží četnost a rozsah škod.
John považuje za nezbytné, aby stát, veřejné fondy a soukromé pojišťovny vytvořily společný systém řízení rizik. „Jinak naše zemědělství projde redukcí, nebude odolné ani konkurenceschopné,“ poznamenal.
Martin Ludvík zase upozornil, že s přibývajícími škodami pojištění dále zdražuje a proti mrazu navíc nelze pojistit všechny ovocné druhy. „Proti krupobití se pojišťuje snáze než proti mrazu. Někteří pěstitelé se proto snaží pojištění nahradit ochrannými sítěmi,“ uvedl.
Ani ty ale nezaručí, že pěstitel ovoce prodá. Silné kroupy mohou poškodit samotné sítě a na plodu stačí menší důlek, aby ho obchodní řetězce odmítly.
O cenách rozhodne polské jablko
Ministerstvo zemědělství zároveň požádalo o mimořádnou pomoc pro ovocnáře postižené mrazy z evropské zemědělské rezervy. Evropská komise o ní má rozhodnout až na podzim. Ludvík by do budoucna uvítal silnější evropský fond, z něhož by se škody způsobené extrémním počasím hradily podle předem stanovených pravidel.
Dopad letošní neúrody na ceny v obchodech zatím není jasný. Česká produkce jablek představuje přibližně jedno procento evropské sklizně. Rozhodující proto bude především vývoj v Polsku, které patří k největším producentům jablek v Evropě a kde letos mrazy rovněž způsobily rozsáhlé škody.
„Jestli se podobné mrazy budou opakovat každé dva roky, ovoce by se u nás prakticky nedalo pěstovat,“ dodal Ludvík.
