Článek
„Venezuela má hojnost přírodních zdrojů, pracovité lidi a nevyužitý potenciál. Transakce uvolní potenciál k prospěchu Venezuelanů i Američanů,“ uvedl Alejandro Betancourt, venezuelský podnikatel, který firmu známou pod zkratkou NABEP vede. Firma je druhým největším soukromým těžařem ropy v zemi a denně vytěží přes 200 tisíc barelů.
Americké ministerstvo obrany podle Bílého domu získá 35procentní podíl v mateřské společnosti NABEP, americké ministerstvo zahraničí pak má právo odkoupit 20 procent produkce za výrobní cenu jako příspěvek k doplnění strategických ropných rezerv USA a přednostní právo na odkup zbylých 80 procent.
Washington navíc podle Bílého domu získal právo veta nad představenstvem NABEP a firma se zavázala, že jeho většinu budou tvořit američtí občané. Dohoda podle Bílého domu nebude stát amerického daňového poplatníka nic.
Podle agentury Reuters NABEP převezme i pole, která dosud provozovaly čínské firmy Sinopec a China National Petroleum Corporation i firma China Concord Resources, na kterou USA v roce 2019 uvalily sankce kvůli vazbám na Írán. Jedno pole dříve provozovala ruská společnost.
Další dvě podle stejného zdroje provozovaly firmy napojené na Alexe Saaba, bývalého spolupracovníka venezuelského exprezidenta Nicoláse Madura. Toho Spojené státy loni v lednu vojensky odstranily od moci a drží ho ve vazbě. Od té doby se snaží zvýšit venezuelskou těžbu, která navzdory obřím zásobám roky stagnovala kvůli nedostatečným investicím. Jedno pole souviselo s příbuzným Madurovy manželky Cilie Floresové.
Je to uchvácení majetku, říkají kritici
Trump minulý pátek oznámil dohodu s venezuelskou vládou, podle níž USA získají většinovou kontrolu nad zmíněnými zásobami. Argumentuje tím, že přinese na americký trh víc ropy, sníží ceny energií a umožní doplnit strategické rezervy.
NABEP plánuje do nové infrastruktury investovat až 100 miliard dolarů, v přepočtu 2,1 bilionu korun, aby rychle navýšila produkci až k jednomu milionu barelů denně, s dlouhodobým cílem 1,5 milionu barelů. Podle dohody má firma za prvních 25 let odvést venezuelské vládě na poplatcích a daních kolem 200 miliard dolarů, tedy 4,2 bilionu korun, napsal server CNBC.
Dohoda ale naráží na kritiku. Část odpůrců venezuelské vlády ji označuje za uchvácení majetku a zpochybňuje její právní základ. Demokratický senátor Jack Reed, nejvýše postavený opoziční člen branného výboru Senátu, označil podíl Pentagonu ve venezuelském ropném byznysu za „do očí bijící zneužití moci a peněz daňových poplatníků“.
Analytici jsou navíc skeptičtí, že dohoda brzy sníží ceny na amerických čerpacích stanicích – nová venezuelská ropa se má na trh dostat až za několik let, protože chátrající infrastrukturu je potřeba obnovit a místní ropa je hustá a sirnatá, tedy hůře zpracovatelná.
