The Economist: Česko má letos šestou nejlepší ekonomiku

Česko loni skončilo na 18. místě, v pořadí se tak vyšvihlo o dvanáct míst. Letošní první desítku uzavírají Řecko, Kanada, Slovinsko a Polsko.

„Česká republika a Kolumbie vykazují slušný nárůst jak hrubého domácího produktu, tak zaměstnanosti, což je posouvá do horní třetiny našeho žebříčku,“ poznamenal časopis k Česku. Všímá si i dobré výkonnosti českého akciového trhu. Hlavní index pražské burzy PX si od začátku letošního ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta.

Při sestavování žebříčku nejlepších ekonomik The Economist vedle růstu hrubého domácího produktu (HDP) zohledňuje i další faktory. Přihlíží zejména k inflaci, tedy jak se v dané zemi daří držet zdražování pod kontrolou, růstu nezaměstnanosti a schopnosti lokálního trhu vytvářet pracovní místa nebo právě i k výkonu akciového trhu, který odráží důvěru investorů a kondici firem.

Průměrná inflace u nás bude letos podle České národní banky kolem 2,5 procenta, v příštím roce očekává centrální banka její zvolnění na průměrných 2,2 procenta. Podíl nezaměstnaných v Česku na konci listopadu činil 4,6 procenta, proti říjnu se nezměnil.

Přes tato povzbudivá čísla se česká ekonomika i nadále potýká s řadou problémů: nízkou přidanou hodnotou, velkou závislostí na autoprůmyslu, nízkou investiční aktivitou státu i firem, nedostatkem pracovní síly, vysokými cenami energií, stále se zhoršující dostupností bydlení či přetrvávající byrokracií.

Experti The Economist sledovali u 36 převážně bohatých zemí několik ukazatelů najednou, aby tak mohli zhodnotit, kde ekonomika fungovala „nejlépe“. Žebříček tak nevypovídá o tom, která je nejbohatší nebo největší, ale o tom, která si v daném roce vedla nejlépe z hlediska celkového ekonomického zdraví a dynamiky.

Na rozdíl od jiných žebříčků hodnocení časopisu nezvýhodňuje velké ekonomiky jako Spojené státy nebo Německo, ale ty, které podle něj nejplynuleji zvládly inflační, geopolitické a další výzvy daného roku.

Po loňském vítězství Španělska se na vrcholu žebříčku umístilo Portugalsko. Letos se zde snoubil silný růst HDP, nízká inflace, poměrně vysoká zaměstnanost a rostoucí akciový trh. Portugalsku nyní nahrává, že jeho cestovní ruch zažívá boom a do země se stěhuje mnoho bohatých cizinců, kteří využívají nízkých daňových sazeb.

Poblíž vrcholu se nacházejí i další členové eurozóny, kteří se dříve potýkali s problémy, včetně Řecka a Španělska. Izrael podle The Economist pokračuje v silném zotavování z chaosu roku 2023.

Zatímco jihu Evropy se letos ekonomicky dařilo, zaostávaly převážně státy ze severu starého kontinentu. „Estonsko, Finsko a Slovensko se tlačí na dně. Německo si vede o něco lépe než v předchozích letech, ale stále ne dobře. Totéž platí pro Británii. Francie si navzdory politickému chaosu vede docela dobře,“ napsal týdeník.

Spojené státy se umístily uprostřed jeho žebříčku, třeba i za Itálií. „Americký trh práce je silný, ale ne nijak ohromující. Relativně vysoká inflace sráží celkové skóre USA dolů,“ doplnil The Economist.

TOP 10 uzavírá Polsko, jehož ekonomika zaznamenala ve třetím čtvrtletí svižné tempo meziročního růstu HDP 3,8 procenta a jeho akciový trh zpevnil za rok o třetinu. Inflace v Polsku v listopadu klesla proti předchozímu měsíci z 2,8 na 2,4 procenta, zatímco v Česku zpomalila na 2,1 z říjnových 2,5 procenta. Také nezaměstnanost je v Polsku o něco vyšší.

V Maďarsku, jehož umístění časopis nespecifikoval, míra inflace v listopadu klesla na 3,8 procenta z říjnového tempa 4,3 procenta. Na sousedním Slovensku, které skončilo v žebříčku The Economist na posledním hodnoceném 36 místě, v říjnu růst spotřebitelských cen zpomalil na 3,7 procenta ze zářijových 4,3 procenta. Meziroční růst slovenské ekonomiky ve třetím čtvrtletí zrychlil na letošní maximum 0,9 procenta z tempa půl procenta ve druhém kvartálu.

Z dalších zemí týdeník zmínil například Norsko. To je silně závislé na komoditách a lodní dopravě a nyní se podle něj potýká se zpomalením globálního obchodu.

Vypíchl také Irsko, které ve třetím čtvrtletí letošního roku zaznamenalo meziroční růst HDP o více než 12 procent. „To je ohromující a zároveň zavádějící. Mnoho velkých nadnárodních společností, které v Irsku vykazují zisky, zkresluje národní účty země,“ podotkl časopis.

Letošní vývoj světové ekonomiky je podle něj nakonec lepší, než se ještě na jaře očekávalo. V dubnu, kdy americký prezident Donald Trump rozpoutal obchodní válku, se totiž mnoho investorů a ekonomů připravovalo na globální recesi.

„Mohlo to být horší,“ konstatoval britský týdeník. „Globální HDP letos pravděpodobně poroste přibližně o tři procenta, stejně jako loni. Nezaměstnanost zůstává téměř všude nízká. Akciové trhy zaznamenaly další rok slušných zisků. Pouze inflace je skutečným problémem. V celé OECD zůstává nad dvouprocentní cílovou hodnotou centrálních bank,“ shrnul.

Na začátku letoška mnoho ekonomů varovalo, že zejména nová americká cla a oslabená globální poptávka mohou utlumit globální ekonomický růst. V průběhu roku však napětí ve světovém obchodě mírně polevilo, ceny energií se stabilizovaly a velké země jako Čína nebo Německo přišly se stimulačními opatřeními na podporu svých ekonomik.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. V minulých dvou letech zaznamenala jeho ekonomika pokles, letos by se měl hrubý domácí produkt Německa zvýšit asi o 0,2 procenta.