Článek
Tajné toky činily během posledních dvou květnových týdnů přibližně 2,1 milionu barelů denně. To by představovalo malou, ale ne nevýznamnou část z 15,6 milionu barelů, které před válkou denně protékaly Hormuzským průlivem, odhadl JPMorgan, jedna z největších bank na světě, která patří mezi klíčové hráče globálního finančního systému.
Viditelný provoz přes Hormuzský průliv zůstává řídký, odhaduje se na pouhých 15 procent předválečných úrovní. Přesto ropné futures (termínové kontrakty) zatím nevystřelily na nebezpečné úrovně, kterých se prognostici obávali, napsala server stanice CNN.
„Tankerové přízraky“ jsou tak jednou z teorií toho, jak vysvětlit překvapivě velké množství ropy na trhu i přes situaci v Hormuzském průlivu. Plavidla mohou blokádu obcházet tím, že vypínají transpondéry, aby se vyhnula odhalení, uvedli experti CNN.
Bob McNally, zakladatel a prezident skupiny Rapidan Energy Group, která se specializuje na ropný trh, uvedl, že souhlasí s tím, že „tajné toky“ mohly krizi odsunout nebo částečně zmírnit. „Není to zdaleka dostatečné na to, abychom se vyhnuli velkým odběrům zásob, ale trochu to ubírá na napětí.“
Jan Stuart, globální energetický ekonom a stratég investiční banky Piper Sandler, se domnívá, že v květnu se z Hormuzského průlivu dostalo asi 2,9 milionu barelů ropy denně. Ekonom odhaduje, že asi 4,5 milionu barelů ropy denně opustí Perský záliv jinými způsoby, převážně přes Východo-západní ropovod, který spojuje saúdská ropná pole s přístavem Yanbu v Rudém moři.
Nouzové zásoby, strategické rezervy se nicméně tenčí. „Věci se budou zhoršovat,“ řekl Stuart. Podle něj dosáhne Severomořská ropa Brent v červenci a srpnu na průměrnou cenu 130 dolarů za barel (2717 korun). V posledních dnech se pohybuje pod hranicí 100 dolarů za barel.