Spotřeba biopotravin roste, Češi za ně utratí přes dvě miliardy ročně

Spotřeba biopotravin v Česku meziročně roste téměř o čtyři procenta, Češi za ně za rok utratí 2,02 miliardy korun, vyplývá ze studie ministerstva zemědělství. Poslední souhrnná data má za rok 2014, podle odhadů resortu bude ale trend pokračovat a v dalších letech očekává růst o pět až deset procent ročně.

Na českém trhu se v minulých letech objevily desítky nových farmářských obchodů a prodejen s biopotravinami. Mezi významné prodejce patří Sklizeno, Náš Grunt, My Food Market, Food Story či Moje Kredenc. Obrat trhu farmářských prodejen, které mají v sortimentu také, i když nikoli pouze, biopotraviny, již v Česku dosahuje miliard korun.

Sítě Sklizeno a My Food Market plánují otevřít do roku 2018 ve 38 českých a moravských městech až 58 nových poboček, řekl Právu jejich spolumajitel Petr Borkovec.

Menší podíl prodejů biopotravin jde přímo od zemědělců z farem nebo prostřednictvím e-shopů.

Na celkových prodejích potravin ale zatím tvoří podíl těch bio necelé jedno procento. To souvisí i s poměrně přísnými požadavky, které musí potraviny pro toto označení splnit.

Proti masovému fenoménu nakupování potravin ve slevových akcích velkých řetězců, což podle průzkumů dělá skoro polovina Čechů, jde tedy zatím o malý trh, ale s potenciálem.

Rostoucí zájem o bio potvrzují i řetězce, které také biopotraviny začínají postupně zařazovat do slevových akcí.

Oproti běžnému zboží v akci zákazník za biopotraviny zaplatí někdy dva až třikrát víc, než za ty běžné, vyplývá ze srovnání zboží ve slevových akcích serveru Kupi.cz. Nejpestřejší nabídka bioproduktů v akcích je v kategoriích dětské výživy, čaje, obilovin nebo sýrů.

„V současné době zaznamenáváme velký zájem například o kokosové výrobky, o  produkty raw (syrové) a zároveň bio, přírodní sladidla a také o superpotraviny (např. obilovina Quinoa, semínka a ořechy, ovocné a zeleninové šťávy) . V rámci nabídky chlazených potravin jsou na předních místech pochopitelně tradiční výrobky, jako jsou vejce, mléko, jogurty, zajímavým doplňkem sortimentu je třeba ghí (přepuštěné máslo),“ řekla Novinkám mluvčí Globusu Pavla Hobíková.

„Naši zákazníci v kategorii bio nejčastěji nakupují čerstvé mléko, jogurty, vejce, citrony či sirupy. Mezi novinky posledních měsíců patří například tempeh, farmářský jogurt zrající v kelímku, vanilkový cukr s pravou vanilkou a třtinovým cukrem, kakao, krekry s chia semínky či tvarohový dezert,” uvedla mluvčí řetězce Billa Lucie Borovičková.

„Mezi zákazníky pozorujeme rostoucí zájem o biopotraviny. I do České republiky totiž stále silněji proniká fenomén takzvané kreativní spotřeby. Lidé si uvědomují, že upřednostněním bioproduktů přispívají k pozitivním změnám ve společnosti a k ochraně prostředí, ve kterém žijí,“ dodala.

Na konci loňského roku bylo v Česku podle údajů České technologické platformy pro ekologické zemědělství 543 výrobců biopotravin, meziročně o 7,3 procenta více. S výrobou začalo 78 firem, naopak 41 jich skončilo. Ekologičtí zemědělci podle posledních údajů hospodařili v tuzemsku na 502 374 hektarech půdy, což je přibližně 12 procent celkové výměry zemědělského půdního fondu.

„Ekologické zemědělství je v principu nastaveno na šetrnou formu hospodaření v krajině za maximálního využití místních zdrojů a s přísným rámcem pravidel,“ řekla Novinkám mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.

I biopotraviny podle ní mají zájem například zákazníci, kterým vadí určitá anonymita a uniformita konvenční produkce a zajímá je i příběh, který za každou takovou potravinou stojí - například z jaké farmy pochází.

V Británii nedávno v této souvislosti vyvolal kritiku postup řetězce Tesco, které u některých výrobků používalo v rámci marketingu názvy neexistujících farem.

„Produkce biopotravin je ale zároveň velký byznys, který v praxi znamená velké vývozy naší produkce například do západní Evropy v a zároveň dovozy mnoha komodit ku příkladu z Číny nebo z Jižní Ameriky, což tak zcela popírá princip lokálního hospodaření a šetrného vztahu k přírodě,“ upozorňuje Večeřová. Doporučuje proto sledovat etikety a soustředit se mimo jiné na povinné značení země původu. Biopotraviny vyrobené v EU jsou například označené zeleným listem z hvězdiček.

Podle statistik se do Česka dovážejí biopotraviny například z Argentiny, Kolumbie a Thajska. Roste i dovoz z Filipín, odkud se jako biopotravina obvykle dováží kokosový olej. České biopotraviny se nejčastěji vyvážejí do sousedního Rakouska a Německa, vyplývá ze statistik.