Článek
„Šperky jsou něčím, co si u našich zákazníků vede neuvěřitelně dobře,“ uvedla finanční ředitelka jednoho z největších amerických řetězců obchodních domů Kohl’s Jill Timmová, kterou citoval server Investing.com.
Firma před časem nabídku dražších šperků omezila, nyní ji vrací a na podzim rozšiřuje do dalších stovek prodejen.
Šperkařským značkám švýcarské skupiny Richemont, mezi něž patří Cartier, Van Cleef & Arpels a Buccellati, vzrostly v posledním zveřejněném čtvrtletí tržby o 24 procent. Dvouciferně přitom rostou už sedmé čtvrtletí po sobě.
Francouzské skupině LVMH, pod kterou patří například Louis Vuitton, Dior, Bulgari či Tiffany & Co., naopak klesly ve třetím čtvrtletí tržby z módy a koženého zboží o pět procent, divizi hodinek a šperků ale vzrostly o šest procent.
Radost ze šperků mají letos i obchodníci. Americký trh by měl podle analytiků vzrůst asi o šest procent na 93 miliard dolarů, tedy zhruba na dva biliony korun. Počet prodaných kusů ale klesá, průměrná cena prodaného šperku tak roste. U specializovaných klenotníků, tedy obchodů zaměřených jen na šperky, se prodej šperků do 2500 dolarů propadl o 15 procent.
Ekonomika malých radostí
Trh se tak rozevírá na dvě skupiny zákazníků. Část nákupy omezuje nebo hledá levnější cestu, na druhém konci dál rostou útraty za luxusní kousky.
Na mladé sází dánská značka Pandora, známá i v Česku náramky s přívěsky a dostupnějšími šperky. V posledních dvou letech výrazně posílila marketing směrem ke generaci Z, tedy dnešním teenagerům a dvacátníkům. Zájem mladých podle její marketingové ředitelky Jennie Farmerové pomáhá značce oslovit i další věkové skupiny.
Zapadá to do takzvané ekonomiky malých radostí. Když jsou vlastní bydlení nebo drahá dovolená nedostupné, potěší alespoň dobrá káva, kosmetika nebo nový přívěsek. Šperk si mladí kupují jako malou odměnu.
Masivnější šperky
Návrat výraznějších kousků popsala na LinkedInu zakladatelka české značky Klenota Jarmila Slívová. „Část zákazníků se začíná přiklánět ke šperkům, které působí osobněji, řemeslněji a mají výraznější tvar,“ uvedla. Podle ní tomu nahrává i trend masivnějších šperků.
Zlata lidé kupují méně. Celosvětová poptávka po zlatých špercích letos klesla o 17 procent, zákazníci za ně ale utratili o 14 procent víc, celkem 40 miliard dolarů, tedy zhruba 870 miliard korun. Vysoké ceny zlata vedou k lehčím šperkům.
Podle prodejních statistik klenotnictví Eppi, které působí v Česku, na Slovensku a v Německu, tvořilo ještě v roce 2021 žluté zlato necelých 18 procent prodaných zásnubních prstenů. Letos už jeho podíl překročil polovinu, zákazníci tedy zlatý odstín volí výrazně častěji.
