Článek
Monte dei Paschi di Siena – zkráceně MPS – není jen běžná banka. Stará je přes pět a půl století, přežila pády říší, světové války i finanční krize. Už delší čas se ale potýká s problémy a Italové řeší, jak finanční dům, symbolizující jejich civilizaci, zachránit.
Na konci pátečního obchodování činila tržní hodnota MPS přibližně 27,2 miliardy eur, tedy zhruba 661 miliard korun a necelou třetinu tržní hodnoty Intesy. Spojením obou skupin by vznikla instituce s tržní hodnotou kolem 126 miliard eur, přibližně tři biliony korun.
Nabídka přichází uprostřed souboje o MPS, uvedl italský deník Il Sole 24 Ore. Italská Banco BPM o víkendu oznámila vlastní zájem o sloučení s MPS, přesnou nabídkovou cenu ale nezveřejnila – sdělila jen, že sloučená skupina by měla tržní hodnotu přes 50 miliard eur, tedy přes 1,2 bilionu korun. Intesa nyní vstoupila do hry a hodlá ji přebít. Akcionáři MPS se ke spojení vyjádří na valné hromadě v září.
Monte dei Paschi di Siena byla založena v roce 1472 sienskou republikou jako „Monte di Pietà“, doslova hora milosrdenství, aby pomáhala lidem žijícím v bídě. O 150 let později přibyl druhý pilíř: banka začala poskytovat úvěry italským farmářům po morových ranách a jako záruku přijímala výnosy z pastvin v okolí Sieny – odtud pochází druhá část jejího jména, Paschi, tedy pastviny.
Spojením obou institucí v roce 1783 vznikla banka v podobě, jakou známe dnes.
V 90. letech minulého století se MPS stala čtvrtou největší italskou bankou a jako první bankovní dům na světě nabídla i životní pojištění. Pak ale přišel pád. Na počátku tisíciletí banka nakupovala konkurenty za přemrštěné ceny a uzavřela sérii riskantních derivátových obchodů se světovými bankami, jimiž skrývala skutečné ztráty a přesouvala problémy do budoucna.
Čtyřmiliardová ztráta a pomoc od státu
Když v roce 2008 zkrachoval Lehman Brothers a vypukla globální finanční krize, tyto sázky se obrátily proti ní. MPS vykázala ztrátu přes čtyři miliardy eur a hodnota jejích akcií se propadla o víc než polovinu.
Přišly vládní záchranné balíčky, nucené restrukturalizace – a nakonec italský stát v roce 2017 napumpoval do banky 5,4 miliardy eur, tehdy přibližně 140 miliard korun, a stal se jejím většinovým akcionářem. Tehdejší prezident banky a generální ředitel skončili před soudem.
Teprve v posledních dvou letech se situace obrátila. MPS zahájila důkladný ozdravný plán: propustila tisíce zaměstnanců, zavřela stovky poboček a zbavila se problémových úvěrů. Vrátila se na milánskou burzu a začala opět vydělávat.
Italský stát, který ještě drží přes 11 procent akcií, dal loni část svého podílu do volného prodeje. Zdálo se, že nejstarší banka světa míří k samostatné budoucnosti. Plány ale změnila nabídka přicházející z Milána – právě v hlavním městě italského byznysu zájemce Intesa sídlí.
