Článek
V pondělí o tom informoval slovenský statistický úřad, který tak potvrdil svůj odhad ze srpna. Česká ekonomika ve stejném období zaznamenala horší výsledek než Slovensko.
Hospodářství Slovenska podpořil podle statistiků přebytek zahraničního obchodu a investice. Z jednotlivých odvětví se dařilo průmyslu, obchodu, stavebnictví, stejně jako finančnímu a pojišťovacímu sektoru. Vyššímu růstu ekonomiky bránily přetrvávající dopady vysoké inflace, které tlumily hlavně spotřebu domácností.
„Domácnosti vlivem vysoké inflace pokračovaly v šetření, což se projevilo poklesem spotřeby druhým čtvrtletím v řadě, aktuálně o 3,6 procenta,“ uvedl statistický úřad. Snížila se i spotřeba veřejného sektoru.
Inflace v eurozóně v srpnu zůstala na 5,3 procenta
„Růst slovenské ekonomiky ve druhém čtvrtletí příjemně překvapil. Vyhlídky externího prostředí do druhé poloviny roku jsou ovšem stále znepokojivější. Důvodem k obavě jsou zejména slabá čísla z německé ekonomiky, která dlouhodobě představuje klíčového obchodního partnera slovenského průmyslu,“ komentoval zveřejněná data analytik UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Ľubomír Koršňák.
Analytik dodal, že varovným prstem je také zhoršující se nálada ve slovenské a evropské ekonomice. Naopak evropské peníze spolu s prvními investicemi z plánu obnovy by podle něj měly být výrazným impulzem pro veřejné investice i celou ekonomiku.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů meziročně klesla o 0,4 procenta, ve srovnání s předběžnými odhady je pokles mírnější. Mezičtvrtletně se HDP zvýšil o 0,1 procenta.
Za celé první pololetí HDP Slovenska reálně stoupl o 1,3 procenta.
Slovenské ministerstvo financí v červnu snížilo výhled letošního růstu domácí ekonomiky na 1,2 procenta. Slovenská centrální banka (NBS) tehdy svůj odhad naopak zlepšila, a to na 1,4 procenta.
Inflace na Slovensku klesla pod 10 procent
