Šéf Mercedesu jde proti proudu. Nabádá ke snížení cla na dovoz čínských aut

Protekcionismus ze strany EK jde špatným směrem, v dlouhodobém horizontu by totiž zvýšená konkurence z Číny evropským automobilkám pomohla vyrábět lepší auta, tvrdí Källenius.

„Nezvyšujte cla. Jsem odpůrce, myslím si, že je to naopak: vezměte cla, která máme, a snižte je,“ řekl Källenius serveru Financial Times (FT). Čínské automobilky, které vyvážejí své vozy do Evropy, jsou podle něj přirozeným vývojem konkurence. „Je třeba jí čelit lepšími produkty, lepšími technologiemi a větší obratností. To je tržní ekonomika. Nechte konkurenci dozrát,“ dodal.

V souvislosti s tímto vyjádřením FT poznamenal, že pětinu akcií Mercedes-Benz vlastní čínské státní automobilky Geely a SAIC. Lze tak do jisté míry spekulovat o tom, zda jsou motivy Källeniuse skutečně takové, jak říká.

EK už nějaký čas vyšetřuje, jestli čínské elektromobily nedostávají dotace z Pekingu, které jim umožňují snižovat ceny vozidel vyvážených do Evropy, což podkopává konkurenceschopnost evropských automobilek.

Proti dovozu čínských elektromobilů se hlasitě bouří například francouzské značky Stellantis a Renault, které je považují za hrozbu pro evropský automobilový průmysl, kde pracuje kolem 13 milionů Evropanů.

Německé automobilky jsou ale v tomto směru zdrženlivější, neboť významnou část svých tržeb a zisků generují právě v Číně, kde mají na rozdíl od Renaultu a Stellantisu velké továrny.

Třeba právě zmíněný Mercedes-Benz prodá více než každý třetí vůz právě v Číně. Velké závislosti tam je pak vystavena také největší německá automobilka Volkswagen, neboť čínský podíl na celkových prodejích loni dosahoval až 40 procent, uvedl FT.

V současnosti jsou na dovezené elektromobily z Číny do EU uvalena cla ve výši 10 procent. Evropské automobilky přitom při vývozu do Číny platí 15 procent, což je jeden z důvodů, proč se většina německých modelů prodávaných v Číně vyrábí právě tam.

Podle Källeniuse musí existovat „rovné podmínky“, přičemž by se měl klást důraz na vytváření ekonomických situací, z nichž budou těžit obě strany. „Žijeme v pragmatickém světě a uvědomujeme si, že existují určitá očekávání od všeobecného pravidla tržního hospodářství. Hledáme-li však štěstí ve zvýšeném protekcionismu, jdeme špatným směrem,“ dodal.