Článek
Konečný verdikt přichází po letech právních sporů u nizozemských soudů ohledně původního rozhodnutí arbitrážního tribunálu v Haagu.
Ten v roce 2014 dospěl k závěru, že Rusko porušilo své mezinárodní závazky, protože podniklo kroky, jejichž cílem byl krach firmy Jukos. Ta byla v minulosti největší ropnou společností v Rusku, akcionáře ale měla i v zahraničí.
Arbitrážní řízení proti Rusku zahájili už v roce 2005 tři velcí akcionáři Jukosu, a to společnosti Veteran Petroleum, Yukos Universal a Hulley Enterprises. Firmy argumentovaly tím, že Rusko z politických důvodů vzneslo vůči Jukosu daňové požadavky, které nakonec vedly k bankrotu podniku.
Hlavním vlastníkem Jukosu byl oligarcha a oponent Kremlu Michail Chodorkovskij. Ten býval i nejbohatším člověkem v Rusku, v roce 2003 byl však zatčen a o dva roky později odsouzen k dlouholetému vězení za daňové úniky a zpronevěru. Společnost Jukos pak byla rozdělena a zestátněna, většinu majetku získala polostátní společnost Rosněfť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin.
Jukos pak v srpnu 2006 vyhlásil bankrot. Chodorkovskij vyšel z vězení v prosinci 2013, když mu Putin udělil milost. V současnosti žije v exilu.
Ruská tajná služba FSB tento týden oznámila, že zahájila trestní řízení proti Chodorkovskému a dalším členům Protiválečného výboru Ruska, jenž vznikl v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
FSB Chodorkovského a další osobnosti angažované ve výboru nařkla z vytvoření teroristické organizace nebo pokusu o násilné uchopení moci. Chodorkovskij tvrzení FSB odmítl.
