Článek
Zatímco podle zákonného mechanismu by starobní důchody měly plošně vzrůst zhruba o 300 korun měsíčně, ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) připustil navýšení až o 600 korun.
Zvýšení o 300 korun by přitom stálo rozpočet zhruba deset miliard korun ročně, u varianty kolem 600 korun by náklady mohly vzrůst dvojnásobně. Případná vyšší valorizace by se navíc promítla i do těch následujících.
Před tím ekonomové varují. Analytik ČSOB Dominik Rusinko považuje zvýšení penzí nad rámec zákonného mechanismu za neuvážené.
„Valorizační mechanismus má zajistit předvídatelnost a zabránit tomu, aby se růst důchodů každý rok stal předmětem politického vyjednávání. Pokud vláda do systému vstupuje ad hoc pokaždé, když výsledek zákonného výpočtu politicky nevyhovuje, snižuje tím důvěryhodnost pravidel a vytváří tlak na další podobné zásahy v budoucnu,“ uvedl.
Za vhodnější považuje cílenou pomoc seniorům, kteří jsou skutečně ohroženi růstem životních nákladů. „V opačném případě jde o krok, který je krátkodobě politicky líbivý, ale dlouhodobě fiskálně problematický,“ dodal Rusinko.
Také ekonom společnosti Investika Vít Hradil v dodatečném plošném zvýšení penzí ekonomický smysl nevidí. Podle něj zůstává podíl průměrného důchodu k průměrné mzdě na tuzemské poměry relativně vysoký a životní úroveň důchodců vůči zbytku populace je proto spíše vyšší než v minulosti. Zároveň upozorňuje, že bilance důchodového systému se bude v příštích desetiletích zhoršovat a zvyšovat tlak na státní rozpočet.
Ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa uvedl, že ve státním rozpočtu není dost příjmů na jakékoliv zvyšování provozních výdajů včetně důchodů, natož na jejich zvyšování nad rámec zákonných povinností.
„V českých státních rozpočtech je dlouhodobě část provozních výdajů, tedy výdajů, které bychom měli hradit z našich dnešních příjmů a neházet na naše děti, hrazena na dluh, tedy právě z kapes našich dětí,“ řekl Novinkám.
Proti vyššímu přidání se staví opozice. „Máme zákonný valorizační mechanismus, který důchodcům zabezpečuje, že jejich reálné příjmy a životní úroveň nebude kvůli inflaci klesat. Jasný a předvídatelný valorizační mechanismus není důvod nerespektovat, nejsme v žádné mimořádné, extrémní ekonomické situaci, která by vyšší než zákonnou valorizaci vyžadovala a ospravedlňovala,“ uvedl místopředseda Sněmovny a hlavní ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
I podle něj by vláda měla nejprve říct, kde na případné zvýšení peněz vezme.
Koalice zvažuje jednorázový příspěvek
Poslanec SPD Jan Hrnčíř Novinkám sdělil, že v úvaze je mimořádný jednorázový příspěvek důchodcům, který by nezatížil rozpočet trvale. O jednorázové platbě přitom už minulý měsíc mluvil i premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj by tak vláda mohla napravit některé „historické nespravedlnosti“ vůči důchodcům.
Blíže je nespecifikoval, mohl ale narážet například na změnu mimořádné valorizace z roku 2023, kterou prosadila vláda Petra Fialy (ODS). Ta kvůli vysoké inflaci, a tudíž vyšším nárokům na rozpočet změnila pravidla tak, že tehdejší mimořádné zvýšení důchodů bylo nižší, než by vyšlo podle původního mechanismu. Ústavní soud změnu v roce 2024 potvrdil, zároveň ale konstatoval, že novela zasáhla do legitimního očekávání důchodců, přestože jim ještě nevznikl právní nárok na původně očekávanou vyšší částku.
Záměru koalice nahrává současný stav důchodového účtu. Za první pololetí skončil systém důchodového pojištění ve schodku 3,3 miliardy korun, což byl nejlepší výsledek za posledních sedm let.
Za celý letošní rok by se podle dřívějších odhadů ministerstva mohl systém dostat dokonce do přebytku 15 až 20 miliard korun. Celkové výdaje státu na penze přitom letos dosáhnou zhruba 740 miliard korun.
Průměrný starobní důchod v březnu činil 21 793 korun, stát penze vyplácel 2,34 milionu starobních penzí. Část důchodců ale pobírá výrazně méně, než je průměr. Vedle rostoucích výdajů státu zůstává podle expertů otázkou i to, jak zajistit důstojné příjmy těmto seniorům.
O konečné výši lednové valorizace by měla vláda rozhodnout nejpozději v září. Výsledek ovlivní státní rozpočet. Letos má stát hospodařit se schodkem 310 miliard korun. Příští rok má být deficit podle vyjádření členů kabinetu ještě o několik desítek miliard vyšší.
