PŘEHLEDNĚ: Lidé se dozvědí o mzdách svých kolegů. Jak to bude fungovat

Přináší to novela zákoníku práce, kterou od minulého týdne má na programu schůze Poslanecká sněmovna. Neodůvodněné rozdíly zákon zakazuje už dnes. Zaměstnanci ale často nemají informace, díky nimž by je mohli prokázat. Novela tuto situaci změní. Upraví také pravidla pohovorů.

Lidé budou moci požádat o informaci, kolik si v loňském roce vydělali oni a jaká byla průměrná výplata lidí, kteří ve firmě dělají stejně náročnou práci. Údaje se mají ukázat zvlášť pro muže a ženy. Hlavním cílem je totiž snížit rozdíly ve mzdách mužů a žen.

Kromě základní výplaty budou muset firmy informovat i o benefitech, které dávají navíc. Třeba bonusech, příspěvcích na stravování či bydlení nebo penzijním spoření. Přesná pravidla stanoví vyhláška.

Na žádost bude muset firma odpovědět písemně do dvou měsíců. Srovnávat se budou lidé, kteří vykonávají práci stejné hodnoty – podle toho, jak je náročná, odpovědná nebo fyzicky i psychicky vyčerpávající. Nemusí mít stejný název pozice.

O informaci bude možné zažádat jen jednou ročně. Pokud firma odpoví neúplně nebo špatně, lze ji požádat o doplnění.

Firma může písemně stanovit, že údaje o odměňování ostatních smí zaměstnanec použít pouze k tomu, aby se domohl rovného zacházení. O vlastní mzdě a benefitech však může dál mluvit bez omezení.

Konkrétní formulář zákon nestanoví. A zřejmě ani nebude, pokud ho například zaměstnavatel neurčí vnitřním předpisem, aby to svým lidem zjednodušil.

Postačí tak písemná žádost, ve které člověk uvede své jméno a pozici a odkáže na zákon. Mělo by z ní být jasné, že chce informace o vlastním odměňování a o průměrných výdělcích a benefitech žen a mužů ve své skupině prací.

Žádost lze podat také přes odbory, radu zaměstnanců nebo ombudsmana.

Člověk bude moci tohoto práva využít pouze v případě, že v předchozím roce v dané firmě nebo úřadě pracoval, a to klidně i jen část roku. Noví zaměstnanci si tak budou muset počkat na leden.

Bývalí pracovníci nárok na tyto informace mít nebudou. Pokud ale požádají ještě před koncem pracovního vztahu, zaměstnavatel jim musí odpovědět i po jejich odchodu.

Někdy by sdělení průměru prozradilo výdělek konkrétního kolegy. Například pokud ve firmě pracuje málo lidí. Pak údaje zaměstnavatel neposkytne, ale musí to písemně oznámit.

Zaměstnanec se poté může obrátit na odbory. Zaměstnavatel jim údaje předá a odbory je vyhodnotí. Zaměstnance seznámí s výsledkem, konkrétní výdělek kolegy mu ale nesdělí.

Pokud ve firmě odbory nejsou, může je zaměstnanec spolu s dalšími založit. Ani žádost přes ombudsmana totiž uvedenou výjimku neobejde.

Samotná nižší mzda oproti průměru ještě neznamená, že zaměstnavatel porušuje zákon. Koneckonců průměr se tvoří z vyšších a nižších výdělků. Rozdíl mohou vysvětlovat například náročnější pracovní podmínky, vyšší výkonnost nebo lepší výsledky kolegů.

Pokud však lidé u stejného zaměstnavatele dělají stejně složitou, odpovědnou a namáhavou práci za obdobných podmínek a se srovnatelnými výsledky, mají být odměňováni stejně. Neoprávněný přitom může být i malý rozdíl ve mzdě.

Zaměstnanec bude moci nejprve požádat svého vedoucího o vysvětlení rozdílu a o nápravu. Ten mu ale nebude muset vyhovět. Pokud tedy pracovník neuspěje, může se pak obrátit na inspekci práce.

Ta zkontroluje dodržování pravidel a případně bude požadovat odstranění nedostatků a uloží firmě pokutu. Ale nedokáže vymoci konkrétní doplatek mzdy.

O ten se může zaměstnanec přihlásit u soudu. Bude pak moci v případě zjevné diskriminace ze zákona požádat o zastupování také ombudsmana.

Zaměstnavatelé se už nebudou smět uchazečů o práci ptát na jejich současný ani předchozí výdělek. Zákaz se bude týkat také příspěvků a benefitů, které v tomto zaměstnání dostávají či dostávali. Nebudou tak už moci nástupní mzdu určovat podle výdělku na předchozím pracovišti, jak mají občas ve zvyku.

Ještě před uzavřením pracovní smlouvy budou muset uchazeče informovat o tom, jakou nejnižší mzdu pro danou práci nabízejí a jaké další příspěvky a benefity mu budou náležet od nástupu.

Novelu ještě musí schválit parlament a podepsat prezident. Pak by měla začít platit část týkající se informací o mzdách v roce 2028. Změny u pohovorů pak vstoupí v platnost už příští rok.