PŘEHLEDNĚ: Jak státy EU řeší energetickou krizi

Tabulka obsahuje jen ta opatření, která byla zavedena a projednána na národní úrovni, jelikož se tímto způsobem reguluje energetika ve většině unijních zemí. Jednotlivá opatření byla od letošního září buď zavedena, navržena, nebo jsou ve stavu jednání.

Termínem „v jednání“ analytici Bruegelu označují situaci, kdy je návrh předmětem celospolečenské diskuse, ať už s ním přišla politická strana, nevládní organizace, nebo se řeší v médiích.

„Navržena“ jsou ta opatření, která byla oficiálně oznámena vládními představiteli a „ustanovena“ jsou pak ta, která už v tuto chvíli platí.

V půlce října česká vláda Andreje Babiše (ANO) zmocnila ministryni financí k odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) u energií na listopad a prosinec. Vláda rovněž uvedla, že domácnosti a další odběrná místa budou osvobozeny od platby za obnovitelné zdroje.

Nastupující kabinet Petra Fialy (ODS) pak podle Bruegelu připravuje další podpůrná opatření, například formou příspěvku na bydlení nebo zvýšení daňové slevy na poplatníka nebo také dávku zvanou mimořádná okamžitá pomoc.

23. září 2021 mluvčí ministerstva průmyslu 22. září prohlásil, že „Německo nevidí potřebu vládního zásahu proti rostoucím cenám plynu“.

Tento postoj byl následně přehodnocen, když vláda oznámila snížení poplatku, který hradí spotřebitelé na podporu obnovitelných zdrojů energie. Opatření nabude účinnosti 1. ledna 2022 a bude financováno ze spolkového rozpočtu a z vyššího zpoplatnění emisí CO2.

Dne 15. září vláda oznámila, že plánuje jednorázovou platbu ve výši 100 eur pro 5,8 milionů domácností, které již dostávají energetické vouchery. Premiér Jean Castex rovněž oznámil zastropování cen plynu do dubna 2022.

Obě opatření byla pak 21. října posílena rozšířením počtu příjemců voucherů (na všechny, kteří vydělávají méně než 2000 eur měsíčně čistého, což představuje 38 milionů lidí) a prodloužením zastropování do konce roku 2022. Diskutuje se také o poukázkách na palivo a snížení sazby daně z elektřiny.

Zkraje prosince vláda začala projednávat změny vzorce pro výpočet sazeb hlavního dodavatele elektřiny v zemi, společnosti Électricité de France (EDF), a to snížením neregulované složky elektřiny.

Podle agentury Reuters navíc exekutiva plánuje od druhé poloviny roku 2022 zvýšit o 50 procent objem elektřiny, kterou je EDF povinna prodávat své konkurenci v rámci mechanismu Arenh, který zajišťuje alternativním výrobcům zvýhodněnou výkupní cenu.

Nejvíce se v boji s rostoucími cenami energií činí Španělsko. Už v červnu tamní vláda přijala královský dekret, který obsahuje řadu daňových i tržních opatření k řešení nárůstu cen, mezi nimiž je i snížení sazby DPH z 21 na 10 procent a pozastavení daně z výroby elektřiny ve výši 7 procent.

Do konce letošního roku bude dále snížena daň z elektřiny z běžných 5,1 procenta na 0,5 procenta. Vláda rovněž zastropovala růst regulovaných cen plynu na 4,4 procenta. Na konci října byl přijat další královský dekret, kterým se zvyšuje speciální bonus pro ohrožené spotřebitele z původních 25 na 60 procent, a v případě vážně ohrožených spotřebitelů dokonce z 40 na 70 procent. Tento stav by měl platit do konce března 2022.

Kromě toho se v roce 2021 zdvojnásobuje rozpočet na sociální bonus na vytápění, který se zvyšuje na 202,5 milionu eur v průměru na 90 eur, což má zranitelným domácnostem pomoci čelit eskalaci cen elektřiny a plynu.

Opatření rovněž zavádí omezení zisku provozovatelů obnovitelných zdrojů, včetně vodních elektráren, což by mělo zajistit zhruba 2,6 miliard euro, které vláda chce následně přerozdělit odběratelům. Další finanční prostředky pro omezení růstu účtů za energie mají přinést výnosy z aukcí emisních povolenek, a to celkem 900 milionů eur.

Energetická krize se pochopitelně nevyhnula ani Británii, která už v EU není. Za pouhé čtyři měsíce zkrachovalo už 26 dodavatelů (třetina na trhu) a tamní energetický regulační úřad Ofgem čelí kritice, že nepostupuje dostatečně rychle.

Vláda chce zajistit správné fungování „dodavatele poslední instance“, a proto zvažuje, že nabídne státní půjčky energetickým společnostem, které převezmou zákazníky od firem, jež zkrachovaly v důsledku prudkého růstu velkoobchodních cen zemního plynu. Nebudou však „žádné odměny za selhání nebo špatné hospodaření a menším energetickým firmám nebude poskytnuta finanční pomoc“, uvedl 20. září ministr obchodu Kwasi Kwarteng.

Ofgem od října zvedl horní hranici nejrozšířenějších tarifů o 12 až 13 procent, a to po předchozím navýšení v dubnu kvůli vysokým velkoobchodním nákladům.

Vláda také zachraňuje klíčové firmy, které vypouští emise CO2, aby předešla zhroucení dodavatelského řetězce u potravin, a také zvažuje, že v průběhu prosince zasáhne na národním trhu s uhlíkem, pokud ceny zůstanou vysoké.

Státy jako Itálie a Španělsko vyzývají ke společnému postupu na úrovni EU s cílem zavést strategické zásoby a společné nákupy zemního plynu.

Jasný směr zatím není. Zatímco například Maďarsko a Česká republika volají po kompletním přehodnocení mechanismu obchodování s emisními povolenkami, lídři Francie či jihoevropských zemí zase chtějí prosazovat reformu trhu s energiemi.