Článek
Na otázku, kdy návrh vláda projedná, mluvčí odpověděla: "V současné době se aktualizuje legislativní plán vlády na první pololetí 2004. Předpokládáme, že tento speciální zákon přijde na pořad v červnu. Vyloučen ale není ani časnější termín." Pro přeměnu ČP se tedy volí stejný legislativní postup jako v případě Českých drah (ČD).
Zatímco ty se však 1. ledna 2003 rozdělily na akciovou společnost ČD a nově vzniklou státní organizaci Správa železniční dopravní cesty, s rozdělením České pošty ministerstvo informatiky nepočítá. A stejně tak neuvažuje o brzkém vstupu strategického investora. "Naše vláda se při svém vzniku usnesla, že po dobu její existence nebude Českou poštu privatizovat," řekl už dříve Právu Mlynář. Připustil ovšem, že ministerstvo financí by prodej ČP uvítalo. "Pro příští rok jde ale pouze o teoretickou možnost," prohlásil.
Nevěsta, o kterou by se uchazeči prali
O přeměnu pošty usilovali už někdejší šéf resortu dopravy a spojů Jaromír Schling a ministr financí Jiří Rusnok. V červnu 2002 předložili tehdejší vládě Miloše Zemana návrh, podle nějž se pošta měla akciovkou stát nejpozději v lednu 2004. Někteří členové Zemanova kabinetu však transformaci ČP zpochybnili. Poukazovali na to, že ve většině zemí je pošta státní, a není tedy důvod z ní v Česku dělat akciovku. Jiní naopak připouštěli privatizaci ČP.
Zemanův kabinet se proto rozhodl ponechat rozhodnutí o budoucí podobě pošty až na vládě Vladimíra Špidly. Ta se k tomu dostane v příštím roce. Projednávání zákona o transformaci ČP ale nebude ani tentokrát jednoduchou záležitostí. Vždyť Unie svobody - DEU před časem prosazovala, aby část České pošty byla nabídnuta investorům ke koupi na kapitálových trzích. V parlamentu se zase zřejmě bude o rychlou privatizaci pošty zasazovat ODS.
Česká pošta je pro potenciální investory velmi lákavou nevěstou. V médiích se například objevily informace, že o ČP usiluje Deutsche Post. Ta je totiž vlastníkem společnosti DHL, která vybuduje na pražském Chodově datové centrum, a investovat se do něj chystá patnáct miliard korun. Kdyby Deutsche Post ovládla Českou poštu, nesporně by to urychlilo návratnost této gigantické investice.
Podle ministerstva informatiky jde ale o předčasné úvahy. "Skutečně platí, že tato koaliční vláda poštu privatizovat nebude," ujistila Právo Volná.
Konkurenci jde jen o ziskové služby
Česká pošta je jediným držitelem licence na celoplošné poskytování základních poštovních služeb. Jde o tzv. poštovní výhradu, která je určitou kompenzací za to, že ČP musí doručovat i v odlehlých lokalitách, které jsou pro ni vysoce ztrátové. Navíc mnohé ze 3400 pošt, které v naší republice jsou, si nevydělají ani na svůj provoz. ČP je tedy musí v chodu udržovat křížovým financováním.
V případě privatizace ČP by se proto muselo pečlivě zvážit, jaký podíl investorovi prodat. Právě to by totiž rozhodlo o tom, zda se půjde cestou co nejvyššího zisku, nebo prioritou zůstane zachování dnešní rozsáhlé sítě pošt, a tedy univerzálnost služeb pro obyvatele.
Česká pošta nyní zaměstnává 39 tisíc lidí. Loni vykázala čistý zisk 392 miliónů korun. Formou různých odvodů a daní odevzdala do státní kasy kolem tří miliard korun. Ročně přepravuje kolem dvou miliard nejrůznějších zásilek. Na tuzemském trhu České poště konkuruje desítka firem. Působí zde i nadnárodní expresní společnosti, jako je TNT nebo už zmíněná DHL.
Zatímco ČP musí služby poskytovat po celém území republiky, její konkurenti se většinou zaměřují na ziskové segmenty trhu - doručování ve městech, expresní psaní, balíky a další služby pro firmy. Mnohem menší zájem mají o venkov a nelukrativní klientelu.
