Pošta prodělává miliardy. Opozice ale nechce privatizovat ani Balíkovnu

Díky e-mailům a datovým schránkám lidé posílají stále méně dopisů, každoročně zhruba o deset procent, zatímco náklady na doručování rostou. Propad příjmů se Česká pošta snaží zachraňovat opakovaným zdražováním známek, takže se psaní posílá ještě méně.

Dopisy nemají velkou budoucnost, například v Dánsku už pošta jejich doručování zrušila. Podobně ubývá lidí, kteří si nechávají posílat peníze v hotovosti. Pošta v tuzemsku ovšem prodělává i v lukrativním oboru doručování balíků, zdůvodňuje to silnou konkurencí, malou automatizací a drahou pracovní silou.

„Za uplynulých deset let ‚černá díra‘ jménem Česká pošta vytvořila kumulovanou ztrátu kolem šesti miliard korun. To je jen další důvod pro její alespoň částečnou privatizaci,“ řekl Novinkám ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Také ekonomka Helena Horská z Raiffeisenbank je přesvědčená, že „pošta by o privatizaci měla alespoň uvažovat“, a poukazuje na úspěšný příklad z Německa. Tam podnik privatizovali už v 90. letech, stát si nechal jen menšinový podíl a dnes má německá pošta největší tržby na hlavu v Evropě.

Privatizována byla už dříve i britská Royal Mail, kterou nyní díky skoupení většiny akcií vlastní český miliardář Daniel Křetínský. Úplně nebo částečně byly prodány soukromníkům i pošty v Portugalsku, Nizozemsku, na Maltě nebo v Itálii. Na druhou stranu, většina pošt v Evropě i sousedních zemích je stále státních. Například v Estonsku, které je lídrem v digitalizaci, vlastní poštu ze sta procent stát.

Česká pošta na jaře vyčlenila do samostatného podniku Balíkovnu, která zahrnuje balíkové a logistické služby, a připravuje její prodej. Do podzimních voleb se to ale zřejmě nestihne.

Pošta prodělává miliardy. Opozice ale nechce privatizovat ani Balíkovnu.

„V danou chvíli by se nemělo nic vyčleňovat, natož prodávat. Klonil bych se k restrukturalizaci obchodních aktivit pošty včetně Balíkovny. Jsme přesvědčeni, že tam je nevyužitý obchodní potenciál,“ řekl Novinkám Karel Havlíček, místopředseda opozičního hnutí ANO, které vede v předvolebních průzkumech. „Souhlasím, že je to spojené s investicemi,“ dodal.

Proti prodeji se staví i opoziční hnutí SPD. Jeho poslanec Radek Koten připomněl, že podnik před rokem 2018 hospodařil ziskově.

„Za ministra vnitra Jana Hamáčka z ČSSD se pošta poprvé ocitla ve ztrátě. Tento trend se bohužel dodnes nepodařilo zastavit,“ řekl Koten Novinkám.

Ořezávání počtu poboček a pracovní doby, zhoršování služeb a vnitřní ekonomický rozvrat ohledně předání části přepravy externí firmě se podle něj dá označit za „řízené tunelování státního podniku“.

„Projekt Balíkovny z období covidu byl relativně ziskový, a tak jeho prodej dává smysl jen v případě, že Českou poštu chce někdo ekonomicky takzvaně dorazit. Pošta stále doplácí na nekompetentní vedení jak ministerstva, tak ředitelů a jejich snahu o totální výprodej majetku. Na stole je možnost následné privatizace vyvolenými sponzory,“ dodal Koten.

Tvrzení o dřívější relativní ziskovosti Balíkovny nejde ověřit bez hlubokých účetních analýz. Podle ředitele České pošty Miroslava Štěpána je balíkový byznys ztrátový, a pokud se to má změnit, byly by třeba investice dvě až tři miliardy korun.

Prodej Balíkovny nemá úplně jasnou zelenou ani od některých stran současné koalice. Například KDU-ČSL na dotaz uvedla, že „otázka privatizace v jakékoliv formě je věcí široké diskuse“ a hlavní je zachovat služby občanům.

„Obávám se, že privatizace celé České pošty není politicky průchodný krok. V tuto chvíli se jako maximalistická varianta jeví privatizace Balíkovny, která generuje největší ztráty. Samotné poštovní služby bez Balíkovny by měly dosahovat vyrovnaného hospodaření,“ komentoval to pro Novinky ekonom BH Securities Štěpán Křeček, který působí i jako poradce premiéra Petra Fialy (ODS).

„Jako ekonom si dovedu představit velkou revizi státního majetku, v rámci které by se privatizovalo vše, co stát nezbytně nepotřebuje. Nicméně se obávám, že tato agenda nenajde ve společnosti většinovou podporu, takže ji politici nebudou chtít realizovat. Je to velká škoda, protože mnohý státní majetek se nevyužívá optimálně a v některých případech dochází k jeho chátrání,“ dodal Křeček.