Poptávka po umělé inteligenci zvýšila emise Microsoftu skoro o třetinu

Za třetinovým nárůstem emisí stojí především výstavba datových center, na kterých běží systémy AI a cloud computingu (poskytování serverů, úložišť, databází, sítí či softwaru přes internet – pozn. red.), uvedl FT.

Právě v oblasti cloudových služeb, u kterých jsou datová centra zapotřebí, Microsoft závodí s konkurenty jako Google nebo Amazon s cílem vybudovat infrastrukturu na podporu generativní umělé inteligence.

Společnost už takto investovala miliardy dolarů do společnosti OpenAI, která stojí za známým nástrojem ChatGPT. Mimo to ale buduje i vlastní nástroje AI.

Přímé emise a emise související s energetikou Microsoftu loni sice klesly o 6,3 procenta oproti roku 2020, nicméně emise z dodavatelského řetězce, které tvoří drtivou většinu celkových emisí společnosti, vyskočily za stejné období o 30,9 procenta. To zvýšilo celkové emise o 29,1 procenta, uvedl Microsoft ve své zprávě.

Microsoft si přitom už dříve vytyčil řadu ambiciózních klimatických cílů. Jedním z nich je stát se do roku 2030 „uhlíkově negativním“ a dosáhnout „nulového odpadu“. Dosažení takového cíle je ale nyní v ohrožení právě kvůli závodění v AI, jejíž vývoj je energeticky náročný, konkrétně na elektřinu a vodu, podotýká FT.

Microsoft uvedl, že ve snaze snížit rostoucí emise v dodavatelském řetězci bude vyžadovat, aby někteří jeho velkoobjemoví dodavatelé využívali do roku 2030 stoprocentní „bezuhlíkovou elektřinu“ pro zboží a služby.

Emise spojené s výstavbou nových datových center pocházejí částečně z kritických stavebních materiálů, jako je cement a ocel. Jejich výroba je totiž z pohledu uhlíkové stopy náročná.