Článek
První várku těchto opatření Peking zavedl v dubnu, před pár dny ale pravidla zpřísnil. „Některé zahraniční organizace a jednotlivci poskytují vzácné zeminy pro přímé nebo nepřímé použití v citlivých oblastech, jako jsou vojenské operace,“ uvedlo čínské ministerstvo obchodu. To podle něj způsobuje potenciální ohrožení národní bezpečnosti a zájmů Číny. Nařízení vstoupí v platnost v listopadu.
Kvůli rozhodnutí Číny výrazně bijí na poplach například automobilky. Svaz německého automobilového průmyslu VDA se obává, že v dodavatelských řetězcích kvůli tomu nastane chaos, který bude mít dalekosáhlé dopady, napsal finanční server CNBC. Podle expertů hrozí, že se vyčerpají i zbývající zásoby těchto kovů. Ty jsou při výrobě aut a jejich dílů klíčové.
Evropská unie by měla mít tvrdou odpověď, reagoval na krok Pekingu dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen, jehož země předsedá rotujícímu předsednictví EU. Komisař EU pro ekonomiku Valdis Dombrovskis obvinil Čínu z využívání vzájemné závislosti obchodu k politickému zisku.
„Nedovolíme, aby tato vývozní omezení a monitorování pokračovaly,“ řekl americký ministr financí Scott Bessent v pondělním rozhovoru pro Fox Business. „Namířili bazuku na dodavatelské řetězce a průmyslovou základnu celého svobodného světa,“ dodal. Očekává koordinovanou podporu z Evropy a Indie, spolu s dalšími demokratickými vládami v Asii.
Mezitím se ale firmy, jichž se to dotýká, snaží hledat řešení. V Indii začali výrobci automobilů a dodavatelé dílů urychlovat testování magnetů na bázi feritu jako méně účinné, ale geopoliticky bezpečné náhrady těžkých vzácných zemin, na které se dříve spoléhali, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí. Prozatím mají dostatek zásob až do prosince, sdělili agentuře Bloomberg.