Hlavní obsah

Odpůrci rychlodráhy nařkli úřad z podjatosti. Trať na letiště a do Kladna znovu vázne

Rychlodráha z Prahy na ruzyňské letiště a do Kladna se sice už staví, kolem části, jež má vést hlavním městem, panují ale kvůli odpůrcům stavby stále nejasnosti. Stavební úřad nemůže povolit úsek mezi Veleslavínem a Ruzyní, dokud nerozhodne o námitce, že je podjatý. Lidé také žádají, aby tudy trať vedla pod zemí. A aby toho nebylo málo, obavy vzbuzuje i tunel pod Střešovicemi. Praha na rychlodráhu čeká už více než 30 let.

Foto: Spolek Liboc, SŽ

Navrhovaná podoba rychlodráhy přes Liboc.

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Odpůrci rychlodráhy na letiště zpochybnili nestrannost Dopravního a energetického stavebního úřadu, který projekt posuzuje. Řízení se zastavilo.
  • Projekt počítá s modernizací tratě z Masarykova nádraží do Kladna s odbočkou na Letiště Václava Havla. Cestující by na letišti byli za 25 minut.
  • Odpůrci kritizují úsek Veleslavín–Ruzyně, požadují tunel v Liboci a nové posouzení dopadů na životní prostředí.
Článek

Odpůrci stavby tvrdí, že Dopravní a energetický stavební úřad, který projekt od července posuzuje, nemůže rozhodovat nestranně. Je podle nich prý příliš blízko těm, kterých se rozhodnutí týká.

„Nemůžeme dělat žádné kroky,“ řekl Novinkám Martin Kozák, ředitel úřadu, který funguje od roku 2024 a sídlí v budově ministerstva dopravy. Dokud se nerozhodne o podjatosti, smí úřad podle něj dělat jen to, co nesnese odklad.

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) už zamítl první z výhrad, která mířila na pracovníky ministerstva. Následovat musí rozhodnutí o řediteli úřadu a poté o ostatních úřednících.

Kdo jejich nestrannost zpochybňuje, úřad ani ministerstvo neuvedly. „Vzhledem ke stavu řízení nelze zatím blíže komentovat další postup ani časový rámec,“ dodal Kozák.

Z centra na letiště za 25 minut

Projekt rychlodráhy počítá s modernizací a elektrifikací trati z pražského Masarykova nádraží do Kladna s odbočkou na Letiště Václava Havla. Na trati přibude druhá kolej, vzniknou nové tunely a stanice. Vlaky mají cestující z centra Prahy dovézt na letiště zhruba za 25 minut a do Kladna za půl hodiny. Trať tak poslouží turistům i lidem, kteří denně dojíždějí mezi oběma městy.

Nejdelší úsek z Kladna do Ruzyně se staví od května a hotový má být za tři roky. Otázkou zůstává, kdy budou vlaky po nové trati pokračovat do centra hlavního města. Správa železnic tam plánuje začít stavět za dva roky, termín je ale napjatý. Kompletně má být hotovo v roce 2032.

Protesty obyvatel provázejí projekt od 90. let a trasa se od té doby několikrát změnila. Měnil se také investor a termíny dokončení se opakovaně posouvaly. Původně politici slibovali otevřít rychlodráhu už na přelomu tisíciletí.

Když námitky zdržují stavby

Podjatost ve stavebním řízení řešily v Praze úřady v minulosti už několikrát, některé námitky vyhodnotily jako oprávněné a předaly rozhodování jinam. Jindy spíše námitky připomínaly úspěšnou zdržovací taktiku, jako tomu bylo v případě schvalování projektu Radlické radiály.

„Tam jsme podávali žádost o územní rozhodnutí před deseti lety a ještě ho nemáme,“ řekl Alexandr Butovič z katedry geotechniky stavební fakulty Českého vysokého učení technického v Praze.

Butovič ale zmínil i případ části Pražského okruhu, kdy bylo povolení včetně vyřízení námitky a přesunu řízení do Českých Budějovic vyřízené za rok.

Foto: Správa železnic

Jednotlivé úseky projektu vlakového spojení Praha - Kladno.

Opakované a sofistikovaně sepsané námitky na podjatost úředníků nebyly jediným důvodem dlouhého zdržení. Roli hraje i samotná podoba trati.

Výběr článků

Načítám