Článek
Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) po posledním zasedání vlády prohlásil, že podíl českých firem na projektu včetně plzeňského výrobce turbíny Doosan směřuje k 60 procentům, při středečním podpisu smlouvy budou ale nejdříve uzavřené kontrakty v objemu zhruba 30 procent.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly to je málo. Odboráři podobně jako firmy volají po tom, aby podíl byl co největší nad 60 procenty.
„Za nás je klíčové téma dostavby Dukovan. Zapojení českých firem je stále nejasné. Požadujeme jasné odpovědi, jakým způsobem a v jakém objemu se český průmysl zapojí,“ uvedl už před jednáním tripartity Středula.
Zástupci zaměstnavatelů a odboráři chtějí znát podrobnosti ke smlouvě a záruky pro české podniky, že se na budování bloků budou podílet.
„Zatím nevidím dostatek závazných dokumentů, které by zvyšovaly pravděpodobnost zapojení českých firem… Závazné kontrakty jsou takové, kde je skutečně závazek na jedné straně a povinnosti dalších subjektů, které musí být naplněny. Pokud mluvím s českými firmami, tak vidím, že nikdo není v této pozici. Na korejské straně jsou v tom partnerské firmy hodně daleko. Zatleskám každé skutečné smlouvě, pokud to nebudou memoranda vyjadřující touhu spolu kamarádit,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Smlouva s korejskou firmou KHNP o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany sice neobsahuje garance subdodávek, podle Vlčka v ní však budou záruky, aby nebylo možné české firmy obcházet. Tato záruky, jak ministr uvedl po pondělním jednání tripartity, budou navázány na bezpečnostní aspekty projektu.
Chybějí jim záruky
„Je důležité také říct, co je to česká firma – jestli to budou zaměstnanci v České republice. Otázkou bude, kdo je vlastníkem. Je potřeba dát karty na stůl a říct, co ve smlouvě je,“ uvedl předák odborového svazu ECHO Karel Klusák. Ani on záruky pro české podniky nevidí. Šéf nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo se obává, že firmy slibovaný podíl nezískají.
„Je důležité, jestli bude česká firma zapojena, nebo bude mít jen možnost zapojit se do tendru, protože to není jistota, že tam opravdu bude. To, co neublíží bezpečnosti, by mělo být na stole,“ míní Ďurčo.
Dalšími body jednání byly duální vzdělávání a revize vzdělávacích programů nebo zprávy o pobytu a zaměstnávání cizinců a novém systému obchodování s emisemi EU ETS 2.
„Situace je vážná. Zavedení ETS2 zdraží pohonné hmoty o tři koruny na litr, plyn o 200 korun na megawatthodinu, uhlí o 300 korun na tunu – a to je jen začátek. Podle německých analýz budou dopady ještě vyšší. Zdražení vstupů se promítne do celé ekonomiky,“ upozornil Středula.
