Článek
„Nyní platí, že pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr sám, výpovědí nebo dohodou bez vážného důvodu, nárok na podporu v nezaměstnanosti má, ale vyplácí se mu ve snížené výši. Činí pouhých asi 45 procent z předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku po celou dobu čerpání,“ řekla Anna Kevorkyan z pracovního portálu JenPráce.cz.
U lidí, kteří výpověď dostali, ale dosahuje první dva měsíce 65 procent, další dva měsíce padesát a po zbytek 45 procent předchozí mzdy.
Důvodem pro to, aby člověk ze zaměstnání odešel sám nebo dohodou, není většinou to, že by nechtěl pracovat. Často to může být i kvůli tomu, že svou práci už zdravotně nezvládá nebo si nesedne se svým šéfem.
„Rozdíl mezi tím, kdo odešel sám a kdo byl propuštěn, přestane být faktor pro výši podpory. K tomu navíc dochází i ke zvýšení procentuální sazby podpory v počátečních měsících čerpání,“ doplnila Jana Jáčová ze společnosti UOL Účetnictví.
Lidé do 52 let budou mít první tři měsíce 80 procent průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, další tři měsíce 50 procent a po zbývající měsíc 40 procent.
U starších nezaměstnaných budou lhůty trochu jiné, do 57 let například první období bude trvat tři měsíce, druhé také tři měsíce a třetí dva měsíce. U těch ještě starších bude poslední období pětiměsíční.
O tisíce korun navíc
Od ledna také dojde ke zvýšení limitů pro daňové osvobození benefitů na volný čas i zdraví. V případě benefitů zaměřených na zdraví bude nový limit 48 967 korun a u volnočasových benefitů 24 483,50 koruny.
„Výše limitu daňového osvobození vychází z výše průměrné mzdy. Zdravotně zaměřené benefity jsou osvobozeny do její plné výše, tedy do již zmíněných 48 967 korun,“ upřesnil Stéphane Nicoletti ze společnosti Up Benefity. Oproti letošnímu roku se bude jednat o navýšení přibližně o 2400 korun. Limit pro daňově osvobozené volnočasové benefity se meziročně zvýší o zhruba 1200 korun.
Nejde přitom podle něj jen o dostatečnou výši benefitů, ale i o jejich pestrost. Rozhodně nestačí poskytnout všem zaměstnancům kartu na sportovní aktivity nebo poukázky do lékárny. Stále výrazněji se totiž ukazuje jako klíčový faktor možnost výběru.
„Obzvlášť v současných pracovních kolektivech, které jsou složeny z několika generací zaměstnanců s diametrálně jinými preferencemi,“ popsal Nicoletti.
Zřejmě největší rezervy mají zaměstnavatelé v benefitech zaměřených na zdraví, které mají přitom daňový limit stanoven nejvstřícněji. Sami zaměstnanci však péči o zdraví a zdravotním benefitů věnují stále větší váhu. Tři čtvrtiny z nich považuje zaměstnanecké benefity zaměřené na zdraví za důležité. Polovina dokonce říká, že by měly patřit mezi hlavní priority firemních programů.
