Článek
Ještě v loňském roce fungoval zákon opačně, tedy firmy mohly volat s nabídkami a oslovovat kohokoliv, pokud dotyčný neměl v registru operátora uložený výslovný nesouhlas.
Nová úprava, jež počítá s obráceným systémem, vešla z pohledu legislativy v platnost už sice 1. ledna, novela však počítá s půlročním přechodným obdobím, aby měly firmy čas na to, přizpůsobit se novým pravidlům. Lidé tak ještě pár dní mohou na svých mobilních telefonech evidovat nevyžádané hovory.
Pokud nějaký telemarketingový hovor přijmou, měli by si dát pozor na to, co řeknou. „Spotřebitelé by měli být obezřetní a šetřit v hovoru s neznámými osobami se slovy ‚ano, souhlasím‘ nebo ‚přijímám‘. To platí zcela obecně, stále lze po telefonu platně uzavřít smlouvu se spotřebitelem,“ upozornila pro Novinky ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Telefonický marketing jen po předchozím souhlasu. Sněmovna přehlasovala Senát
S novelou zákona ale končí využívání obvyklé praktiky „telešmejdů“ v podobě oznámení, že volají na náhodně vygenerované číslo. „Po 1. červenci 2022 už tato výmluva nebude možná. Zákon jasně stanovil, že za vytvoření účastnického seznamu se považuje i náhodné vygenerování telefonních čísel, přičemž pro marketingová volání na čísla z takového účastnického seznamu bude zapotřebí předchozího souhlasu účastníka,“ uvedla Hekšová.
Někdo může stále volat
Nabízení produktů prostřednictvím telefonního hovoru ale zcela nevymizí ani po 1. červenci. V mezích zákona totiž nadále zůstává možnost firem volat svým stávajícím zákazníkům. Může se jednat například o operátora, banku, dodavatele energií, lékaře, řemeslníka či jen kamaráda, kteří nabízejí doplňující nebo nové služby.
Dali jste souhlas s telemarketingem již dříve? Volat vám mohou stále
„Kamarádovi nebo zákazníkovi, klientovi, pacientovi apod. bude i po 1. červenci 2022 možné volat, pokud právní důvod takových volání bude jiný než marketingová nabídka účastníkovi ze seznamu účastníků,“ upřesnila Hekšová.
Dohled nad dodržováním nového zákona má Český telekomunikační úřad. Ten může udělit pokutu až 50 milionů korun „nebo do výše 10 procent z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období – podle toho, která z těchto hodnot je vyšší“, dodala Hekšová.