Článek
Jde o povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření pro zaměstnance ve vybraných fyzicky náročných rizikových profesích, který platí od letošního ledna. Výše povinného příspěvku činí čtyři procenta z hrubé mzdy.
„Ve více než čtvrtině případů, 26 procentech, se u profesí, které na něj mají nárok, nevyplácí vůbec,“ upozornil Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů. Ta zastupuje především organizace ve veřejných službách, energetice a neziskovém sektoru, celkem zhruba milion zaměstnanců. Data pocházejí ze společného šetření unie a KB Penzijní společnosti mezi zaměstnavateli.
Podle generálního ředitele KB Penzijní společnosti Jiřího Šperla má povinný příspěvek největší smysl tehdy, když se dostane k lidem, pro které byl určen. „Zaměstnanec musí jednoduše pochopit, že jde o reálné peníze na jeho budoucnost,“ řekl k těm, kteří si o něj nepožádali.
Důvodem, proč zaměstnanci nárok neuplatnili, je podle zaměstnavatelů u poloviny nezájem, pro více než 27 procent je administrativně náročný a zbytek nemá penzijní spoření vůbec.
Kdyby přitom podle Šperla lidé ukládali měsíčně jen stokorunu ze svého a 1500 korun dostávali od zaměstnavatele, po 30 letech v akciovém fondu by měli naspořeno téměř milion a čtvrt.
Nárok na příspěvek mají zaměstnanci ve vybraných náročných profesích na své soukromé penzijní spoření – po zažádání jim na účet chodí čtyři procenta hrubé mzdy. Naspořené peníze pak mohou použít třeba na předdůchod, který jim umožní přestat pracovat dříve.
Konkrétně jde o lidi pracující ve třetí kategorii rizik, vystavené nadměrné fyzické zátěži, chladu, teplu nebo vibracím – svářeče, pracovníky v mrazírnách, bagristy, jeřábníky, skláře, řezníky i zaměstnance ve zdravotnictví nebo sociálních službách. Podle odhadů se může jednat až o 108 tisíc lidí.
Potíže s využitím příspěvku ale nestojí vždy jen na nezájmu zaměstnanců, systém je poměrně složitý. Aby ho zaměstnanci získali, musí hygienická stanice potvrdit, že se jich týká, a musejí v daném měsíci v dané kategorii rizika odpracovat minimálně tři směny.
Povinný příspěvek dostávají lidé v těchto profesích proto, že kvůli důchodové reformě vlády Petra Fialy (ODS) přišli o nárok na předčasnou penzi bez krácení.
Současná vláda Andreje Babiše (ANO) slibuje, že se na náročné profese při svých úpravách zaměří, návrh má ale přijít až v prvním čtvrtletí příštího roku. „Stále ale není jasné, jak se to bude řešit,“ řekl Horecký.
Připravit návrh do konce prvního čtvrtletí přitom podle něj není reálné – čeká se na data z Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, z nichž bude možné u jednotlivých profesí určit nemocnost a další faktory, které ukážou, zda jsou skutečně rizikové. Hlášení bylo spuštěno teprve v dubnu.
