Článek
„Nehoda často nezačíná výjimečným excesem, ale ztrátou času a prostoru pro reakci. V roce 2025 policie evidovala 17 473 nehod, při nichž se řidič plně nevěnoval řízení, a 11 422 nehod souvisejících s nepřiměřenou nebo situaci nepřizpůsobenou rychlostí,“ řekl ředitel služby dopravní policie Michal Hodboď.
Statistiky zveřejnila policie na okraj nové preventivní kampaně České asociace pojišťoven „Normální řízení zabíjí“. Ta upozorňuje na chování, jež se na silnicích stalo běžným, přestože může mít vážné následky pro řidiče i další účastníky provozu.
„Zvykli jsme si normalizovat chování za volantem, o kterém víme, že je nebezpečné,“ uvedl výkonný ředitel asociace Jan Matoušek. „Řidiči většinou dobře poznají riziko u ostatních, ale když stejné chování dělají sami, snadno si ho ospravedlní – spěchem, situací na silnici nebo pocitem, že to mají pod kontrolou,“ popsal.
Při nehodách, kdy se řidič plně nevěnoval řízení, zemřelo loni 62 lidí. Nepřiměřená nebo nepřizpůsobená rychlost byla spojena se 124 usmrcenými, nedání přednosti s 58 a přejetí do protisměru se 49 usmrcenými. „Bezpečná jízda začíná ve chvíli, kdy si přestaneme říkat, že tohle ještě zvládneme,“ dodal Hodboď.
„U ostatních vidíme přestupek, u sebe okolnost. Chybí nám sebereflexe, to chceme změnit,“ dodal Matoušek.
Co ukázal průzkum
Před spuštěním kampaně vznikl reprezentativní výzkum postojů českých řidičů. V jedné z modelových situací připustilo 46 procent respondentů, že by si během jízdy přečetli příchozí zprávu na telefonu. Dalších 39 procent uvedlo, že by jelo nad povolený limit, pokud by stejně rychle jel i okolní provoz – tedy že by rychlost přizpůsobili spíš davu než dopravním značkám.
Kampaň proto pracuje i s konkrétními případy z poslední doby. Například v Ostravě řidič kontroloval mobilní telefon a srazil seniory na přechodu pro chodce. V Praze řidič dodávky usedl do vozu unavený po dlouhé jízdě a během mikrospánku naboural do lampy, která spadla na skupinu španělských turistů procházejících kolem.
K další tragické nehodě došlo, když se srazili řidiči auta a skútru, kteří oba vjeli do křižovatky na oranžovou v domnění, že to ještě stihnou. Zmíněné příklady jsou součástí filmového dokumentu Jediná vteřina režiséra Víta Klusáka.
„Příběh někoho konkrétního, kdo za volantem udělal bohužel běžně tolerovanou chybu s tragickými následky, je vám mnohem blíž, než když si listujete v černé kronice,“ komentoval Klusák. Podle něj právě proto dokument staví na skutečných osudech místo suchých statistik.
