Některým sektorům čínské ekonomiky se v tichosti daří

V poslední době se často mluví o problémech čínské ekonomiky. Růst hrubého domácího produktu (HDP) je na třicetiletém minimu, na nízké úrovni je také porodnost a nezaměstnanost mladých lidí roste. Finanční trhy krvácí, krize na trhu s nemovitostmi dál přetrvává a vnitřní zadlužení je alarmující.

Přes to všechno na tom ale druhá největší ekonomika světa není špatně. Některým odvětvím se totiž v tichosti daří, jen zatím plně nedokážou převážit odpor těch skomírajících sektorů. V Číně tak v současnosti panuje „dvourychlostní ekonomika“, popisují analytici.

„Je zde slušná útrata za stravování v cestovním ruchu a další služby, ale opatrnost u větších nákupů, zejména nemovitostí,“ zhodnotil pro Business Insider Rory Green, hlavní ekonom pro Čínu ve společnosti GlobalData TS Lombard.

„Konzistentní špatné zprávy z realitního sektoru zastínily odolnější části ekonomiky,“ uvedli v lednu analytici společnosti AllianceBernstein, která se zabývá správou aktiv. Zároveň dodali, že „vzhledem k tomu, že ekonomika rostla o pět procent navzdory potížím v sektoru bydlení, ostatní odvětví zjevně rostou mnohem rychleji“.

„To, co vidíme v čínské ekonomice, je dvourychlostní ekonomika,“ řekl už v lednu pro Bloomberg TV investiční ředitel China Equities ve společnosti AllianceBernstein John Lin. Podle něj se mimo nemovitostní trh v některých částech spotřebního sektoru a zejména v průmyslové výrobě některým společnostem „daří docela dobře“.

Business Insider k tomu uvádí, že Peking si už před pandemií covidu-19 uvědomoval, že musí přejít z pozice levné továrny světa na výrobu s vyšší hodnotou. Jako klíčové v tomto směru Čína vnímá průmyslová odvětví zaměřená na udržitelnost, přičemž nejvíce klade důraz na „novou trojici“ odvětví: elektromobily, lithium-iontové baterie a solární panely.

Předchozí trojice odvětví neboli pilířů čínské ekonomiky: nábytek, oděvy a domácí spotřebiče budou brzy těmi novými nahrazeny, napsala ve svém nedávném komentáři Louise Loo, hlavní ekonomka společnosti Oxford Economics.

Už nyní se přitom „nové trojici“ vede dobře. Díky dlouhodobé strategii a vládním dotacím je Čína největším světovým trhem a výrobcem na poli elektromobilů. A zemi se daří i v oblasti baterií, které elektromobily pohání. Společnosti BYD a CATL ovládají přibližně polovinu globálního trhu ve výrobě lithiových, železných a fosfátových baterií.

V případě solárních panelů to také vypadá na dominanci, tedy alespoň podle odhadů společnosti Wood Mackenzie, jež se zabývá průzkumem a poradenstvím v oblasti komodit. Ta očekává, že Čína bude do roku 2026 pokrývat až 80 procent světové solární výrobní kapacity.

Nicméně v krátkodobém horizontu nejsou ekonomické vyhlídky Číny stále příliš dobré. Odhady ekonomů počítají i pro letošek s pokračováním ve zpomalování spotřeby, protože domácnosti se kvůli nejisté ekonomické situaci bojí utrácet. Podle Greena maloobchodní tržby letos meziročně klesnou o čtyři až pět procent.

Částečně to ovšem jde na vrub tomu, že nová růstová odvětví zatím nejsou schopna nahradit chřadnoucí trh s nemovitostmi, který tvoří zhruba čtvrtinu čínského HDP a více než dvě třetiny bohatství domácností. Tento sektor je tak pro čínskou ekonomiku brzdou, která přebije i výkon růstových odvětví.

Pro srovnání, „nová trojice“ zmíněných odvětví přispěla v roce 2023 k růstu HDP 11 procenty.

„Je tedy nepravděpodobné, že by pozitivní dopad rychlého růstu v nových odvětvích vyrovnal rozdíl, přinejmenším v příštích dvou letech,“ uvedla Loo dále ve své zprávě, v níž srovnávala nové růstové motory Číny s realitním sektorem. V této souvislosti zmínila Tchaj-wan a Jižní Koreu. Obě země v minulosti prošly podobným „bolestivým“ přechodem z nižších výrobních ekonomik na vyšší úroveň.