Některým rodinám se pracovat nevyplatí

Vyplývá to ze studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV), jejímž autorem je ekonom Robert Jahoda.

"Analýza prokázala, že v jednotlivých modelových domácnostech mohou existovat kombinace pracovních příjmů, přímých daní a sociálních dávek, které vytvářejí pasti neaktivity pro tyto domácnosti," konstatuje Jahoda ve své práci.

Jako příklad uvádí čtyřčlennou rodinu, kde matka je doma s dětmi a otec s nízkou kvalifikací pracuje pouze načerno. To mu přináší měsíčně 5000 korun čistého. K tomu ovšem dostane přídavky na dítě 1082 Kč, sociální příplatek 1268 Kč, příspěvek na bydlení 1080 Kč a doplatek do životního minima rodiny (ŽM = 10 900 Kč) 7471 Kč. Čisté příjmy rodiny jsou 15 900 Kč.

Pokud by otec vstoupil na oficiální trh práce a měl hrubý příjem na úrovni kolem 60 procent průměrné mzdy, tedy nějakých 10 080 Kč, jeho čistý příjem by byl 8561 Kč. Dostal by přídavky na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. O doplatek do životního minima by přišel. Čisté příjmy jeho rodiny by dosáhly 11 990 Kč. Svojí aktivitou by tak otec rodinu připravil o téměř čtyři tisíce korun.

"Čistý příjem rodiny klesne z 15 900 Kč na 11 990 Kč. Vstupem na oficiální trh práce si pracovník jednoznačně pohoršil, pokud odhlédneme od černého svědomí a jiných faktorů," dodává Jahoda.

Modelové výpočty ve studii však ukázaly, že i lidem se střední, a dokonce i vysokou kvalifikací se vyplatí pracovat načerno. Například člověk s průměrnou mzdou by v oficiálním zaměstnání dostal 17 tisíc hrubého, tedy 13 700 čistého. Na černém pracovním trhu by ale mohl získat "na ruku" 15 tisíc korun.

A zdá se, že riziko černého zaměstnávání se vyplatí i zaměstnavateli. Jeho náklady na tohoto pracovníka by totiž v oficiálním vztahu dosáhly téměř 23 tisíc korun, protože za něj musí odvádět pojistné ve výši 35 % vyměřovacího základu (nemluvě o nákladech na dovolenou a jiných nákladech).

"Pokud by domácnosti při rozhodování, jestli pracovat na oficiálním nebo šedém trhu práce, braly v úvahu pouze úroveň čistých příjmů, pak by ve všech výše analyzovaných případech volily příjem z šedé ekonomiky," dodává jednoznačně Jahoda.

Některé lidi však od volby nelegálního zaměstnání odrazují mnohá rizika. Kromě toho, že je takovéto zaměstnávání nezákonné, lidé, kteří pracují načerno, přicházejí o některé nároky: protože za ně není placeno sociální pojištění, nemají například nárok na dávky v nemoci ani na vyplácení důchodu.

Z Jahodova výzkumu vyplynul ještě jeden fakt: čím více dětí rodina má, tím je větší pravděpodobnost, že se domácnost bude nacházet v pasti neaktivity. "Pokud má domácnost tři a více dětí, pak garantované životní minimum rodiny dosahuje takové výše, že ekonomicky aktivní osoby mají problém vydělat na trhu práce podstatně více peněz, než je součet sociálních dávek," konstatuje ekonom ve studii.

Jiný výzkum VÚPSV tento výrok potvrzuje. Téměř polovina rodin, které mají tři a více dětí - tedy 54 tisíc z celkem 119 tisíc rodin - nemá tržní příjem ani do výše svého životního minima.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach se už několikrát pokusil tento vývoj změnit návrhem, aby se pracovní příjmy pro nárok na sociální dávky nezapočítávaly v plné výši. Jde o to, aby součet oficiálních pracovních příjmů a dávek byl vždy vyšší než jen příjmy z dávek. To se mu však nepodařilo v Poslanecké sněmovně prosadit.

Politici spoléhají, že by se situace mohla zlepšit od ledna, kdy mají začít platit změny v daňových zákonech. Nově zaváděné daňové odečty 6000 Kč na jedno dítě, respektive daňové bonusy, lze totiž využít jen v rodinách, kde alespoň jeden rodič pracuje. Rozumí se na oficiálním pracovním trhu.

Pozn. Jde o modelové výpočty autora studie (Zdroj: VÚPSV)