Největší nápor žadatelů hlásí úřady práce v Praze. Znají tu nadávky i volání policie

Všechna místa k sezení obsazená, další žadatelé stojící, taková byla v pondělí dopoledne situace na pobočce úřadu práce v Roháčově ulici v Praze 3, kde se vyplácí hmotná nouze pro obyvatele Prahy 1, 2, 3. „A to máte ještě patro nahoře,“ upozornil Právo pracovník ostrahy.

Klientů podle něj přibývá. „V sedm ráno čeká 80 lidí venku, někteří přicházejí od půl šesté,“ hlásil dál. Pracovní den přitom začíná v 8 hodin. Na dav připadá podle něj sedm úřednic.

Mezitím se s ním dává do řeči robustní muž v černé kožené bundě, který zvažuje změnu úřednice, se kterou má jednat. S tou, k níž má jít, prý měl spor. „Nemůžu s ní komunikovat, asi se nechám přeřadit,“ zvažuje. „Musíš si vzít lístek a jít asi za vedoucím,“ radí mu strážný s tím, že jinak mu poradit nemůže. Pánové si tykají, klient sem dochází skoro rok.

„Vynadal jsem jí do krav, to je pravda, ale že jsem ji chtěl zbít, není pravda,“ přiznal Právu s tím, že za svoje chování vyfasoval pokutu 10 tisíc korun. „Musím to zaplatit,“ ví. „Ale z čeho?“ krčí rameny.

Právu řekl, že pobírá hmotnou nouzi kolem 2900 korun. Práci bývalý řidič hledá. Najít ji nemůže, což svádí na svůj věk. Je mu 56 roků. „Živí mě stará, no, přítelkyně. Taky už toho má dost,“ přiznává.

„Já bych pracoval, ale omarodil jsem,“ hlásí další klient opírající se o hůlku, který si odskočil ven na cigaretu. Vyučil se sklářem, posledních patnáct let se živil jako kuchař. Na úřad dochází asi rok. „Úplně normálně, nic s tím neudělám, co vám na to mám říct,“ odpověděl na otázku, jak vnímá současnou neblahou situaci.

Strážný, který na pořádek dohlíží s kolegou, Právu řekl, že služba bývá někdy náročná. Není výjimkou, že několikrát za den volají policii, aby přijela mezi žadateli zjednat pořádek.

Na Úřadu práce v Plzni byly v pondělí dopoledne u jednotlivých kanceláří krátké fronty, v nejdelší stálo ani ne deset lidí. Na jejím konci muž, který se představil jako René. „Jdu si pro stravenky (poukázky na nákup zboží, které má pokrýt základní životní potřeby – pozn. red.),“ vysvětluje. A nadává: „Jak to jde v téhle době? Blbě. Z ruky do huby. Žiju sám s malým, bývalá mi na něj neplatí, alespoň že na něj beru přídavky.“

Podle Pavly Janovské z plzeňského úřadu práce se markantně zvýšil především počet žádostí o příspěvek na bydlení. „Někteří klienti také žádají o jednorázovou pětitisícovou dávku,“ podotýká. Poměrný klid na úřadu je prý jen zdánlivý. „Dříve tady stála obrovská fronta Ukrajinců, tu už nemáme. A spousta klientů již má příslušné žádosti vyřízené nebo je podává online. Takže ta zátěž, kterou zažíváme, není viditelná na první pohled,“ dodává Janovská.

Možnost podávat formuláře online ocenila i úřednice v Olomouci, kde v pondělí krátce po osmé hodiny ranní čekaly na vyřízení některé z dávek státní sociální podpory asi dvě desítky lidí. „Dříve tu bývalo plněji, ale stále více lidí nové žádosti nebo jejich doplnění vyřizuje elektronicky,“ řekla Právu pracovnice úřadu.

„Přišla jsem si podat žádost o příspěvek na bydlení. Ani by mě nenapadlo, že o nějakou podporu budu od státu někdy žádat. Skoro se stydím, když tu teď tady jsem, připadám si jako žebrák, ale situace je už neúnosná. Majitel bytu mi zvýšil od října nájem rovnou o tři tisíce, energie jsou stále dražší a děsí mě, jak to bude dál,“ svěřila se Právu žena středního věku.

V čekárně ústeckého úřadu práce čekalo v pondělí ráno zhruba 25 lidí. Další si venku pohlíželi nabídky práce, mezi nimi i paní Alena ze čtvrti Severní Terasa.

„Jsem matka samoživitelka a končí mi mateřská dovolená. V příštím roce má zdražit teplo a bojím se, že bez práce už finančně nevyjdu,“ řekla Právu s tím, že už ale nějaké nabídky na práci má. Další muž z Ústecka před úřadem práce uvedl, že z drahého tepla strach nemá, ale shání jinou práci, protože v té současné mu výplata prý chodí často se zpožděním.

„Mám nová kamna na dřevo a toho jsem si sehnal dostatek. Potřeboval bych ale lepší práci,“ řekl.

„Jsem tady dnes podruhé, ještě vyřizuji nějaké papíry. Pracovala jsem jako prodavačka, ale propustili mě. Zatím hledám všude možně. Žádné místo, které by se mi líbilo, mi na pracáku při první návštěvě nenabídli, tak snad to dnes bude lepší,“ řekla mladá žena, která v pondělí přišla před ostravský pracovní úřad se svým přítelem.

Krátce před zahájením úředních hodin před budovou úřadu čekala také mladá žena, která je samoživitelka, má pětiletého syna.

„Aktuálně jsem na sociálních dávkách, otec na dítě neplatí alimenty a není to jednoduché, co vám budu povídat. Kdyby mi finančně nepomáhali rodiče, u kterých bydlím, tak vůbec nevím, kde bych při té drahotě bydlela a z čeho bych žila,“ řekla žena. (cie, ape, mhr, hon)