Článek
Vrané je posledním stupněm Vltavské kaskády a zároveň nejstarší z jejích velkých vodních elektráren. Bezemisní elektřinu vyrábí nepřetržitě od roku 1936. Ročně dodá do sítě přibližně 60 milionů kilowatthodin, což odpovídá spotřebě zhruba 20 tisíc domácností.
Není ale nejstarší vodní elektrárnou v portfoliu ČEZ. Podle aktuálního přehledu polostátní energetické společnosti patří mezi jeho nejstarší vodní elektrárny třeba Čeňkova Pila z roku 1912. Ještě starší jsou některé další malé vodní elektrárny, například zařízení v Hradci Králové či v Lesu Království na Labi.
„Nepotrvá dlouho, a i Vrané nad Vltavou se připojí ke skupině našich stoletých elektráren. Patří tam například elektrárna Želina u Kadaně, Hučák v Hradci Králové, Čeňkova pila na Klatovsku a Spálov u Železného Brodu. To, že elektrárny slouží i po tolika letech, považuji za velký úspěch. Je to možné hlavně díky kvalitní údržbě a průběžným modernizacím,“ uvedl ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.
Přehrada ve Vraném se začala stavět ve 30. letech minulého století, dokončena byla v roce 1936. Její elektrárna má dvě Kaplanovy turbíny, které prošly v letech 2007 až 2009 rozsáhlou modernizací. Každá má instalovaný výkon 6,94 megawattu.
Nádrž je dlouhá zhruba 12 kilometrů na Vltavě a další tři kilometry pokračují na Sázavě. Pojme 11,1 milionu kubíků vody. Je nejbližším velkým vodním dílem k Praze. Spolu s nádrží ve Štěchovicích pomáhá vyrovnávat odtok ze Slap a udržovat stabilnější průtok Vltavy.
Stavba zdymadla ve Vraném nad Vltavou ve 30. letech minulého století.
Dveře elektrárny se veřejnosti otevřou v sobotu 12. září od 9 do 14 hodin a 19. září od 9 do 12 hodin. Návštěvníci si ve skupinách po deseti prohlédnou celý provoz. Podmínkou je předchozí registrace prostřednictvím webu Svět energie. Oslavy doplní výstava v areálu Staré papírny zaměřená na historické proměny vltavské krajiny.
Devět perel na Vltavě
Vltavská kaskáda se začala budovat ve 30. letech minulého století a postupně vznikla jako soustava devíti vodních děl. ČEZ ji dnes provozuje jako jeden celek. Tvoří ji stupně Lipno I a Lipno II, dále Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané. Lipno a Štěchovice mají po dvou elektrárnách. Celkem je v kaskádě 22 elektrárenských soustrojí.
Vodní dílo Štěchovice vznikalo v letech 1937–1945, Slapy pak v letech 1949–1955, Lipno I a II v letech 1952–1959, Orlík v letech 1954–1966, Kamýk v letech 1957–1962 a nejmladší přehrady Hněvkovice a Kořensko se stavěly v letech 1986–1992.
Propojená soustava umožňuje pružně upravovat výrobu elektřiny podle aktuální potřeby sítě. Centrální dispečink ČEZ ve Štěchovicích ovládá provoz jednotlivých elektráren tak, aby se využil potenciál vody co nejefektivněji. Celá kaskáda má instalovaný výkon přes 750 megawattů. To odpovídá zhruba třetině výkonu jaderné elektrárny Temelín.
