Článek
Primární veřejná nabídka akcií nabízí přibližně tříprocentní podíl v rafinerii Dangote.
Rafinerie, která vyrábí od předloňského roku, patří mezi největší na světě a její dokončení trvalo více než deset let. Nyní zásobuje více než 70 procent spotřeby energie země. Její zisky v poslední době pomohla navýšit i válka s Íránem, při které došlo k ničení rafinerií na Blízkém východě a která způsobila růst cen pohonných hmot a dalších ropných produktů.
Miliardář při pondělním zahájení obchodování s akciemi prohlásil, že „chce dát obyčejným Nigerijcům šanci podílet se na úspěchu společnosti“.
Jeho nabídka vzbudila poměrně velký zájem i mezi chudšími obyvateli. Akcie pořídil i například Isah Salisu. BBC řekl, že vybral 50 000 nigerijských nair, což je zhruba 800 korun, ze svých úspor na investice.
„Doufám, že mé malé peníze jednou získají větší hodnotu. Nechci o tu šanci přijít, protože znám mnoho dalších lidí, kteří také investují,“ řekl.
Tamní ekonom Ibrahim Fagge označil úpis akcií za historickou událost. Zároveň ale varoval většinou nezkušené kupující, aby neinvestovali veškeré úspory, protože cena akcií může klesnout a na zhodnocení mohou čekat dlouhé roky.
Také varoval lidi, aby byli opatrní vůči podvodníkům a pořizovali akcie jen přes oficiální instituce.
Nigérie je největším producentem ropy v Africe. Dokud nebyla rafinerie Dangote otevřena, musela země většinu pohonných hmot navzdory svému ropnému bohatství dovážet ze zahraničí, a to právě kvůli nedostatku rafinérských kapacit.
Šestasedmdesátiletý miliardář Dangote měl podle časopisu Forbes před uvedením firmy na burzu čisté jmění kolem 28 miliard dolarů (590 miliard korun) a byl tak nejbohatším mužem Afriky. Nyní vzhledem k burzovnímu ocenění jeho bohatství podle Forbesu stouplo až na 50 miliard dolarů (1,05 bilionu korun). Než se vrhl do těžby ropy, zbohatl díky obchodům s cukrem a výrobě cementu. Své podnikání rozšířil na 16 zemí kontinentu.
