Článek
Výrobci jsou společníky kolektivních systémů a zároveň jsou jejich prostřednictvím propojeni se specializovanými firmami zajišťujícími recyklaci jejich dosloužilých výrobků. Jejich majetkové oddělení podle výrobců nahrává velkým firmám, které se zabývají komerčním nakládáním s odpady. Řekl to předseda Asociace spotřební elektroniky Michal Mazal.
Pozměňovací návrh poslankyně Evy Fialové (ANO) chce výrazně zasáhnout do vlastnických práv a dalších vazeb mezi výrobci, kteří jsou společníky v kolektivních systémech, a subjekty působícími v odpadovém hospodářství. K omezení by měli přistoupit do 12 měsíců. Podle výrobců i provozovatelů systémů to může narušit dosud fungující systém recyklace a jít daleko nad rámec evropské legislativy.
„Novela nutí pod hrozbou odebrání autorizace vystoupit z vedení systémů jediné subjekty, které nesou stomilionová finanční a zákonná rizika. Na trhu přitom neexistují jiní výrobci ochotní převzít tuto neziskovou odpovědnost za provoz celostátní sběrné sítě,“ uvedl Mazal. Podle něj by omezení vazeb mezi kolektivními systémy a zpracovateli mohlo zkomplikovat také naplňování evropských recyklačních cílů, za což by České republice hrozily sankce od Evropské komise.
Mazal upozornil, že evropská pravidla pro elektroodpad a baterie ukládají výrobcům plnou finanční i organizační odpovědnost za nakládání s výrobky po skončení jejich životnosti. „Pokud český stát výrobcům zakáže vlastnit specializované recyklační kapacity pro vlastní výrobky, jde podle našeho názoru nad rámec evropských pravidel a představuje takzvaný gold plating,“ dodal. Takzvaný gold plating označuje praxi, kdy ministerstva chtějí někdy v zákonech zavést tvrdší pravidla, než jaká požaduje EU.
Kdysi firmy dostávaly sedm korun za kilo
Výrobci elektroniky podle asociace do vlastních nebo propojených recyklačních kapacit v Česku v minulosti investovali přes půl miliardy korun bez vyplácení zisku, který byl beze zbytku reinvestován do rozvoje infrastruktury.
Zapojení výrobců do zpracování přineslo podle Mazala prokazatelný ekonomický přínos. Zatímco před rokem 2012 se za zpracování odpadu platilo odpadovým společnostem přibližně sedm korun za kilogram, v současnosti se druhotné suroviny vykupují za dvě až tři koruny za kilogram. Pro výrobce to představuje roční úsporu v řádu 100 milionů korun, díky čemuž zůstávají recyklační příspěvky pro konečné spotřebitele na nízké úrovni.
Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy pozměňovací návrh bezprostředně ohrožuje až sedm tisíc pracovních míst občanů se zdravotním postižením, kteří se v chráněných dílnách a sociálních podnicích zabývají tříděním odpadu sesbíraného kolektivními systémy. Velké odpadové firmy postižené podle Krásy nezaměstnávají. Napsal proto dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se žádostí o odmítnutí návrhu.
