Hlavní obsah

Náklady firem na práci vzrostly o desítky procent, hodnota mezd je ale stále nižší než před covidem

Hodinové náklady práce v Česku jsou po očištění o inflaci stále o 2,6 procenta pod úrovní z doby před covidem. Mezi druhým čtvrtletím 2019 a 2026 vzrostly nominálně o 42,8 procenta, ceny ale o 46,7 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti XTB. Z 28 sledovaných zemí je na tom hůř jen Itálie.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie

Článek

Za ztrátou stojí hlavně inflace let 2022 a 2023, kterou mzdy dorovnávaly se zpožděním, a opatrnost firem zatížených drahými energiemi a slabou poptávkou z Německa. Hodinové náklady práce ve druhém čtvrtletí 2026 meziročně vzrostly nominálně o 5,5 procenta a reálně o 3,8 procenta. Mzdy tak podle analýzy dohánějí inflaci, sedmiletou ztrátu ale v reálném vyjádření zatím nesmazaly.

Nejrychleji rostly reálné náklady práce v zemích, které dohánějí vyspělou Evropu, v Bulharsku o 54 procent a Litvě o 36,5 procenta. „Česko tak patří mezi malou skupinu evropských zemí, kde se reálné náklady práce ani po sedmi letech nevrátily na předpandemickou úroveň,“ uvedl analytik XTB Pavel Peterka.

Ostatní země v regionu si ovšem polepšily, Polsko reálně o 24,3 procenta, Maďarsko o 25,6 procenta a Slovensko o 10,4 procenta. Západ spíše stagnoval, v eurozóně vzrostly o 0,9 procenta, v Německu o 0,2 procenta. Naopak v Itálii ztratily 5,5 procenta.

Horší než před covidem

„Letošní čísla jsou pro české zaměstnance dobrou zprávou. Mzdy začaly inflaci dohánět, ale ztráta z let 2022 až 2023 byla tak hluboká, že náklady práce jsou po očištění o inflaci stále pod předpandemickou úrovní a hůř je na tom v Evropě už jen Itálie,“ upozornil Peterka.

V peněženkách lidí je to podle něj o něco lepší. Reálné hrubé mzdy se podle Českého statistického úřadu na předpandemickou úroveň vrátily na konci loňského roku a čisté mzdy ji díky zrušení superhrubé mzdy překonaly už dříve, dodal.

Analýza místo průměrné mzdy pracuje s hodinovými náklady práce, které Eurostat sbírá ve všech zemích EU podle jednotné metodiky, a lze je proto mezi státy přímo srovnávat. Zahrnují hrubé mzdy i odvody zaměstnavatele, přičemž mzdy tvoří jejich většinu, takže jejich vývoj z velké části odráží i výdělky zaměstnanců. Srovnává druhé čtvrtletí let 2019 a 2026.

Rok 2019 byl poslední „normální“ rok, který sahá ještě před období pandemie. Kvůli ní v roce 2020 náklady práce zkreslil propad odpracovaných hodin a státní podpora zaměstnanosti. Inflaci očišťuje harmonizovaným indexem spotřebitelských cen.

Výběr článků

Načítám