Článek
„Jediné, co mohu říct, je, že kupujícím je renomovaná evropská developerské společnost,“ reagoval pro Novinky a Právo právní zástupce firmy Ondřej Plánička.
Záměrem je podle něj vytvořit „opravdu hezký projekt“, jak si „dané místo již dlouhou dobu zaslouží“. Otázku, co konkrétně vlastník zamýšlí, nechal bez odpovědi. „Rád propojím na kupujícího, jak to jen bude možné,“ sdělil.
Praha 2, na jejímž území památkově chráněný objekt stojí, situaci bedlivě sleduje. „Osud této nemovité kulturní památky nám není lhostejný, proto se budeme o budoucnost památkově chráněného objektu i nadále zajímat,“ ujistila bez dalších podrobností mluvčí úřadu Andrea Zoulová.
U pražského nádraží Vyšehrad mají vyrůst novostavby
Zastupitel druhé části Jaroslav Němec (Piráti), který stál u zrodu petice Zachráníme nádraží Vyšehrad, vnímá změnu majitele jako naději na opravu. „Věřím, že se situace konečně změní, již jen tím, že nový vlastník má své plány, které jistě brzy zveřejní. Věřím, že nádraží Vyšehrad má konečně naději na vstání z popela jako Fénix,“ podotkl.
Připomněl, že k nádražní budově patří i sousední dva pozemky po stranách, které lze zastavět. Předpokládá, že se o to nový vlastník pokusí. „Využití nádražní budovy či přístaveb je věcí vlastníka. Platné stavební povolení bylo pro administrativní budovy,“ poznamenal k tomu, jaké využití považuje za nejvhodnější.
Nyní je podle něj nejdůležitější oprava památky, která dospěla do kritického stavu. Do budovy teče, ze stěn opadávají velké kusy fasády a římsy. Kvůli tomu bylo nutné oplotit na podzim roku 2020 kus chodníku a loni dokonce i cesty. „To se musí co nejdřív napravit,“ říká Němec.
Nový vlastník podle něj znamená, že všechna správní řízení, která vůči předchozímu majiteli vedla státní správa, musí začít znovu. „Bude nově třeba vymáhat poplatky za zábor chodníku a cesty před nádražím po novém vlastníkovi. Zároveň je nutné řešit s předchozími vlastníky nezaplacené pokuty a zábory,“ dodal s tím, že pokud si někdo pořídí památkově chráněné objekty, přenáší na sebe nemalé finanční břímě a samozřejmě i speciální péči s tím spojenou.
Léta chátrání
Secesní budova vyrostla v letech 1904 až 1905 podle projektu Antonína Balšánka, spoluautora Obecního domu v Praze 1. Vlaky na místě přestaly zastavovat v 60. letech. Nádraží není možné obnovit kvůli nevyhovujícím technickým parametrům. Metropole původního majitele několikrát pokutovala, zahájila kroky k vyvlastnění.
České dráhy budovu s okolím prodaly v roce 2007 firmě TIP Estate, která rok na to nelegálně vykácela okolní stromy a zbourala hrázděnou čekárnu. Roku 2014 byla zrušena výhybna.
O koupi se později zajímalo několik subjektů, v plánu bylo mimo jiné multikulturní centrum s knihkupectvím, kavárnami, galerií, barem či kinosálem. I kvůli potížím prosadit projekt u památkářů z nich sešlo.
Nebourejte železniční most na Výtoni, patří k panoramatu Prahy, píše UNESCO českému státu
V polovině října 2020 bylo oznámeno, že nádraží se začala propadat střecha. Praha 2 podala kvůli špatnému stavu nádraží trestní oznámení na soukromého vlastníka, kterého podezírala z obecného ohrožení. Stavební úřad mu mimo jiné nařídil zajistit dům proti klimatickým vlivům, zejména zakrýt střechu.
V roce 2021 vedení Prahy jednalo s majitelem, kterým se v té době byla kyperská společnost Miquelira Limited, o možnosti památkově chráněnou budovu vyměnit za městské pozemky v Dolních Počernicích určené ke stavbě rodinných domů. Soudní exekutor týž rok uvalil exekuci na chátrající budovu kvůli tomu, že majitelé opakovaně neumožnili pracovníkům stavebního úřadu Prahy 2 provést kontrolu.
Památkově chráněný dům změnil majitele.