Hlavní obsah

Michl pro Financial Times: Babiš i Pavel prosazují špatně načasované kroky

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl se ostře vymezil vůči ekonomickým představám premiéra Andreje Babiše (ANO) i prezidenta Petra Pavla. V rozhovoru pro deník The Financial Times uvedl, že oba prosazují „špatně načasované“ návrhy, které by mohly poškodit českou ekonomiku. Babiš podle něj tlačí na snižování úrokových sazeb, Pavel se zase příliš rychle zasazuje o přijetí eura.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Guvernér České národní banky Aleš Michl

Článek

Michl podle deníku odmítl premiérovy výzvy k levnějším úvěrům. Podle něj by snížení sazeb mohlo ohrozit cenovou stabilitu v Česku a zkomplikovat boj s inflací. Babiše označil za politika prosazujícího představu, že „čím levnější peníze, tím lépe“, a přirovnal jeho přístup k ekonomické politice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě vyvíjí tlak na americkou centrální banku, aby sazby snižovala.

Stejně kritický byl však Michl i vůči snahám prezidenta Pavla o rychlejší vstup Česka do eurozóny. Přestože země od vstupu do Evropské unie v roce 2004 výrazně pokročila v ekonomickém sbližování se státy platícími eurem, podle Michla ještě nedosáhla potřebné úrovně. Předčasné přijetí společné evropské měny by podle něj mohlo vést k růstu mezd a nákladů a následně posílit inflační tlaky.

Michl uvedl, že ČNB musí zůstat „nezávislá na obou politických táborech“. Mluvil o „bitvě špatně načasovaných myšlenek“ mezi prezidentem a premiérem. Připustil také, že je poněkud ironické, že se dnes s Andrejem Babišem rozchází v názorech na měnovou politiku. V minulosti totiž působil jako jeho ekonomický poradce, když byl Babiš ministrem financí.

Centrální banka minulý měsíc poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Důvodem byly právě přetrvávající inflační rizika a rychlý růst mezd. Michl také zdůraznil výhody zachování koruny. Flexibilní kurz české měny podle něj představuje důležitý nástroj v boji proti inflaci.

Všechny členské státy EU s výjimkou Dánska jsou povinny euro jednou přijmout, termín však nemají stanovený. Před vstupem do eurozóny musí splnit několik podmínek, mimo jiné udržet inflaci i veřejné finance pod kontrolou, zajistit stabilní kurz domácí měny vůči euru a garantovat nezávislost centrální banky.

Bulharsko se stalo členem eurozóny letos v lednu. V Maďarsku se zase premiér Péter Magyar zavázal, že zemi dovede k přijetí eura do roku 2030. Podle Michla by však ani případný vstup dalších zemí střední a východní Evropy do eurozóny neměl být důvodem, aby se Česko vzdalo koruny.

Výběr článků

Načítám