Hlavní obsah

MF: schodek rozpočtu letos dosáhne 90 mld. Kč, místo schválených 74 miliard

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Topolánkova vláda předpokládá, že schodek státního rozpočtu pro letošní rok dosáhne zhruba 90 miliard korun. Schodek tak bude minimálně o patnáct miliard korun větší, než kolik schválila Sněmovna v prosinci loňského roku (74,4 miliardy korun).

Článek

Obdobný schodek - ve výši 91,3 miliardy - se předpokládá i v návrhu státního rozpočtu pro příští rok. [celá zpráva] Vyplývá to z analýzy vývoje české ekonomiky, která tvoří součást návrhu státního rozpočtu na příští rok, který Topolánkova vláda předložila poslancům.

Důvodem zvýšení letošního schodku je potřeba uhradit 15,2 miliardy korun jako úhradu záruky ve prospěch ČNB, která souvisela se stabilizací českého bankovního sektoru.

"Úhrada měla proběhnout až příští rok, ale to by ještě více zatížilo rozpočet na příští rok. Proto vláda rozhodla, že úhrada bude provedena v předstihu už letos," řekl ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS). Další dopad na zvýšení schodku rozpočtu v letošním roce má podle Tlustého nezbytnost doplnit zhruba deset miliard korun na potřebnou sumu výdajů na důchody v letošním roce. [celá zpráva] Vláda podle něho stále hledá i jiné možnosti, jak deset miliard na důchody zajistit jinými způsoby než zvýšením rozpočtového schodku.

Mzdy příští rok už těsně pod 22 tisíci

Rozpočet na příští rok počítá s tím, že měsíční mzdy v průměru dosáhnou hodnoty těsně pod částku 22 tisíc korun hrubého. Mzdy by však neměly, protože se daří na velmi slušné úrovni udržovat i produktivitu práce, mít výraznější vliv na inflaci.

Rozpočet na příští rok počítá s tím, že ceny se v průměru zvýší zhruba o tři procenta. Inflaci budou ovlivňovat především změny v cenách energií, nájemného či cigaret, nebude se tedy jednat o takové vlivy, které by měly ohrozit ekonomický vývoj. Velké problémy s inflací tak Česku letos ani příští rok nehrozí. Přesto rozpočet na příští rok počítá s mírným růstem základních úrokových sazeb ČNB, které v současnosti dosahují 2,5 procenta.

Návrh výdajů státního rozpočtu na rok 2007 podle kapitol (v mld. Kč)
ministerstvo práce a soc. věcí427,8
ministerstvo školství120,6
ministerstvo vnitra54,2
ministerstvo obrany53,9
ministerstvo zemědělství44,9
ministerstvo dopravy25,1
ministerstvo spravedlnosti19,8
ministerstvo průmyslu16,5
ministerstvo životního prostředí13,5
ministerstvo pro místní rozvoj11,7
ministerstvo zdravotnictví9,07
ministerstvo kultury7,5
zdroj: Návrh státního rozpočtu na rok 2007

Ekonomika i dluhy nadále porostou

Rozpočet pro příští rok by měl podle návrhu vlády hospodařit se schodkem 91,3 miliardy korun.

Jeho návrh vychází z toho, že česká ekonomika bude dál pokračovat v dynamickém růstu, který by se měl podle analytiků pohybovat mezi 5 až 6 procenty. Rozpočet však rychlého růstu nevyužívá k tomu, aby začal snižovat výdaje.

"Nelze snížit výdaje, pokud se nereformuje současný sociální systém a zákony, které prakticky nařizují vládě bez většího uvažování pouze distribuovat přes polovinu státního rozpočtu na předem určená místa," dodal ministr financí Vlastimil Tlustý.

Bez reforem, především zdravotnictví a sociálního systému, skutečně nelze s rozpočtem prakticky nic dělat, potvrzují ministrův názor i analytici. [celá zpráva]

Sociální zákony zvedly výdaje o 30 mld. Kč

Již Paroubkova vláda začala s postupnou obměnou současných zákonů v rámci reformy veřejných financí. Balík nových sociálních zákonů, které napříč politickým spektrem přijala Sněmovna v první polovině letošního roku, tedy krátce před parlamentními volbami však místo snížení zvýšil sociální výdaje zhruba o 30 miliard korun. Prakticky se tak vymazal příznivý efekt začínajících reforem.

"Těch 30 miliard, to jsou peníze, které při sestavování rozpočtu pro příští rok dělaly největší problém jak Paroubkově, tak Topolánkově vládě," říká šéf expertní skupiny ministra financí pro ozdravění veřejných financí Miroslav Zámečník.

Jak řekl exministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), jeho strana by se nebránila rozhovorům směřujícím k dohodě o tom, že by se v příštích letech nepříjímaly nové zákony, zvyšující tzv. mandatorní výdaje (tedy výdaje ze zákona), mezi něž patří především sociální výdaje.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám