Článek
Vláda přitom při skládání rozpočtu na příští rok právě růst ekonomiky zdůrazňovala. Stavěla na tom, že vyšší výdaje ekonomiku rozhýbou a stát díky tomu vybere více na daních i v dalších letech.
„Každé procento růstu HDP navíc přinese do státní kasy přibližně 20 miliard korun,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v únorovém rozhovoru pro Ekonomický magazín.
Vláda na příští rok plánuje rozpočet se schodkem 386 miliard korun, druhým nejhlubším v historii samostatného Česka. Větší byl pouze v pandemickém roce 2021, kdy hospodaření státu skončilo deficitem téměř 420 miliard.
Měnový fond zároveň zhoršil výhled na letošek. Hrubý domácí produkt podle něj vzroste o 1,8 procenta, ministerstvo financí v srpnu čekalo 1,9 procenta. MMF také předpovídá, že inflace příští rok zrychlí na 2,8 procenta, rozpočet počítá s 2,7 procenta.
Ekonom BHS Štěpán Křeček upozornil, že pomalejší růst vytváří tlak na daňové příjmy a ohrožuje plánovanou bilanci. Poslanci mohou podle něj rizika zohlednit pozměňovacími návrhy. „Pokud k úpravám nedojde, bude muset vláda rozpočet v průběhu roku aktivně řídit. Jinak hrozí, že skutečný deficit bude vyšší než plánovaný,“ řekl.
Rozhodne výběr DPH
Skutečně výrazný dopad na rozpočet ekonomové nepředpokládají. Změna HDP o jedno procento se podle ekonoma Deloitte Davida Marka projeví v příjmech rozpočtu zhruba 26 miliardami korun. „Pokud by ekonomika rostla jen o 1,9 procenta místo 2,4 procenta, dopad na rozpočet by činil asi 13 miliard,“ uvedl.
Analytik Banky Creditas Petr Dufek míní, že rozpočet na příští rok zhoršený výhled příliš nezasáhne. „Vyšší než očekávaná inflace může v příštím roce přinést vyšší výběr DPH, zatímco inflací indexované výdaje budou dotčené až v rozpočtu na rok 2028,“ zmínil daň z přidané hodnoty, která je jedním ze zásadních příjmů státní kasy.